Když Rusko napadlo Ukrajinu, byl v Ukrajince, městě v Kyjevské oblasti, u nevlastního otce, který slouží v armádě. „Taťka mi poradil, ať raději jedu pryč. Ukázal mi, jak můžu odjet. Dostal jsem se do evakuačního autobusu, který jel do Polska, pak z Polska do Prahy a pak vlakem do Ostravy,“ popisuje Artur. Ostravu si za cíl své cesty vybral proto, že je blízko Frýdku-Místku, kde žije jeho kamarádka, jediný člověk, kterého mimo Ukrajinu znal.
Na hlavní nádraží do Ostravy dorazil uprostřed noci a koordinátorka ho nasměrovala do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), aby tam přespal, než ho ráno někam zařadí. „Ale hned za mnou přišli, že už mi našli opatrovníka,“ říká.
Pokoj po synovi
Už čtvrt roku tak žije v domácnosti Martiny Gavendové, která zrovna měla jako dobrovolnice v KACPU noční službu. Jedno z jejích dvou dětí odešlo na vysokou školu a se synem, který zůstal doma, se domlouvali, že by mohli někomu nabídnout pomoc v podobě volného pokoje.
„Objevil se tam kluk s kytarou přes rameno. Nějakou dobu tam seděl, pak jsem se šla zeptat, kam ho dají. Říkali, že není plnoletý, tak do dětského domova. Když jsem si představila svoje děcka, že by v tomhle věku takhle vycestovala na druhý konec světa, sama, a tam je šoupli do děcáku, tak jsem říkala - tohle prostě nejde,“ říká Gavendová.
Zahrál a usnul
Vzpomíná, že Artur byl po více než čtyřicetihodinové cestě hodně utahaný. „V podstatě jsem ho jenom představila synovi, ještě nám zahrál večer na kytaru a pak spal a spal. Pak jsme se začali seznamovat a zjišťovala jsem, co kde musíme zařídit, dostal pojištění a vízum,“ popisuje „náhradní máma“.
Největší překážkou zpočátku byla jazyková bariéra. Domlouvali se, jak to šlo, nejvíce pomocí internetového překladače. „On byl opatrný, já jsem nevěděla, co má za sebou, tak jsme kolem sebe tak našlapovali, na spoustu věcí jsem se i bála ptát. Nejvíc jsem přemýšlela, co mám vařit. Artur říkal, že má rád kuřecí maso, tak pořád zkouším něco z kuřecího,“ líčí Martina Gavendová.
Bál se kvůli jazyku
První tři měsíce ukrajinské děti do školy v Česku chodit nemusí a Artur ani nechtěl, protože se bál, že to kvůli jazyku nezvládne. Kvůli špatně léčenému zánětu navíc neslyší na jedno ucho. Nastoupil ale hned do třítýdenního kurzu češtiny a našel si brigádu v rychlém občerstvení.
„Už docela česky rozumím, skoro všechno, pokud někdo nemluví moc rychle. Něco už i řeknu, ale mám problémy třeba se slovosledem,“ přiznává mladík.
Na Ukrajině chodil do desáté třídy všeobecné školy, což je na úrovni české střední školy. Spolu se svou opatrovnicí teď hledá školu, do které by od září mohl nastoupit. „Do té doby už se trochu naučí jazyk. Přemýšlíme, jaká škola bude pro něj nejlepší a kam by vůbec chodit mohl,“ přemýšlí Gavendová.
Chtěl by dělat hudbu
Artur sám by rád hlavně dělal hudbu. I proto si přivezl kytaru. „Tu jsem tam nemohl nechat,“ konstatoval. Hrát na kytaru se přitom začal učit relativně nedávno a je samouk, předtím hrál na klavír. „Začal jsem chodit do hudební školy, ale přišel covid a karantény,“ vysvětluje.
V Ostravě už našel učitele, který ho bude učit hrát na elektrickou kytaru. Zároveň se připravuje na srpnové přijímací zkoušky na konzervatoř, kde by chtěl studovat hru na klavír.
Zvykání na život v cizí zemi pro něj zpočátku bylo těžké. „Měl jsem strach, ale člověk si zvykne na všechno,“ říká. Oproti Ukrajině je podle něj v Česku větší řád i pořádek, dělá se tady toho více pro lidi. Artur už si tady našel nové známé, s otčímem a kamarády na Ukrajině je díky internetu stále v kontaktu.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
VIDEO: Útok na obchoďák v Kremenčuku: Video z bezpečnostní kamery ukázalo dopad střely.
Útok na obchoďák v Kremenčuku: Video z bezpečnostní kamery ukázalo dopad střely reprofoto Twitter
