On-line soud - nehoda ve Studénce
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Refresh
Datum:
 
12:49
16. 5. 2017

Vážení čtenáři, kvůli technickému problému na novojičínském soudě, kdy nebyl dnešní proces zvukově zaznamenán, se všechny dopolední výslechy znalců musí opakovat. Tímto ukončujeme náš online přenos.

 
10:47
16. 5. 2017

Soudce vyhlašuje přestávku do 12. hodiny. Vážení čtenáří, po skončení přestávky se vám opět přihlásíme s online přenosem.

 
10:40
16. 5. 2017
Obhájce: Umístili jste měřicí zařízení na místa s nejvyšším napětím? Jak jste je vybrali?
Znalec Doležel: Podle toho, kde jsme si podle zkušeností mysleli, že je největší napětí.
Obhájce našel chybu v jednom údaji, znalci ji přiznávají. Jde jen o překlep v čísle.
 
10:37
16. 5. 2017

Znalec se rozčílil a chrlí na obhájce vzorečky, které jsou pro 99 % populace zcela nicneříkající, ale pro existenci a funkčnost konstrukcí absolutně zásadní.

 
10:32
16. 5. 2017

Znalec: Jsem labilnější člověk a pod stresem odmítám cokoliv počítat. Když mi výpočet dáte, tak to rád přepočítám.

 
10:27
16. 5. 2017

Soudce znovu vyzývá obhájce, aby se ptal na konkrétní výsledky posudku a ne jednotlivá čísla. Obhájce oponuje, že výsledky výpočtů jsou zásadní pro výsledek posudku.

Soudce: To se bude ptát následně i Váš klient?
Obhájce: Ne, ptám se já, klient se neumí tak dobře ptát.
Znalci dál odpovídají.
 
10:26
16. 5. 2017
 
10:25
16. 5. 2017

Soudce Pšenica: Prosím Vás, obžalovaní, nechte toho. Jsem zvědav, jestli se budete smát při vyhlášení rozsudku!

 
10:24
16. 5. 2017
Obhájce: Chci prosím vysvětlit slovní vyjádření z posudku v tabulce: »což je hodnota menší než mez porušení«. Někteří z obžalovaných se smějí!
 
10:22
16. 5. 2017

Soudce: Mám za to, že není vhodné znalce zkoušet ze vzorců a řešit každé číslo.

Obhájce: Mám za to, že konkrétní vzorce nejsou správně. Znalec oddychuje a zřejmě se cítí jako řada maturantů.

 
10:21
16. 5. 2017
Obhájce se ptá na konkrétní výpočty – zátěže nosníků a řešení průhybů.
Odpovídá další ze znalců fakulty Jana Pernera z Pardubic.
 
10:15
16. 5. 2017

Začíná se ptát další z obhájců: Pane znalče, vycházel jste z fotografií? Může se jednat o fotografický klam?

Znalec: Na této fotografii je zřejmé, že o klam nejde.

 
10:07
16. 5. 2017

Jeden z obhájců se vrátil na začátek procesu a na výpovědi pracovníků, kteří v den pádu mostu manipulovali s bárkami. „V případě, že by použili nějaký hupcuk, tak se mohla stát konstrukce nestabilní.“

 
9:58
16. 5. 2017

Znalce se ptají obhájci: Před chvilkou jste mluvil o 2,5 centimetrech. Jak to máme chápat?

Znalec: Dospěli jsme k názoru na základě posudku podloží, který si vyžádala policie, a z toho jsme vypočítali matematicky možný pokles při nejhorším zatížení jedné bárky. Vyšlo nám 2,5 centimetru možného poklesu.

 
9:53
16. 5. 2017
Státní zástupce: Je možné vyloučit, že na ohnutí nohy působila jiná síla?
Znalec: Ano, bylo tam něco jiného. Nešlo jen o svislé zatížení. Ta deformace, to nebyla vlastní příčina destrukce. To je až následek.
 
9:51
16. 5. 2017
 
9:50
16. 5. 2017

Někteří z obžalovaných kroutí hlavami a dávají nesouhlas se zjištěními posudku.

 
9:48
16. 5. 2017

Po přerušení jednání pokračuje.

Státní zástupce se ptá dál docenta Vladimíra Doležela: Jaký maximální pokles panelu mohl nastat v okamžiku zřícení toho mostu?

Znalec: Pane doktore, rád bych na to odpověděl, ale je to jiná stabilitní úvaha. Zda poklesne jen jeho část, zda se zlomí atd. My jsme dospěli k názoru, že panelová rovnanina mohla poklesnout maximálně 2,5 centimetru. A to se nic nestalo. Když už se takhle ptáte, abych se vyloženě nevykroutil, tak panel, pokud by došlo k jeho propadu, tak by to nespadlo takto, ale deformovalo by se to.

 
9:30
16. 5. 2017

Znalec se ptá na minerálku. Pane předsedo, já tady asi budu stát celé odpoledne. Předseda přerušuje jednání.

 
9:26
16. 5. 2017

Znalec se rozčiluje. Měli jsme šest druhů měření. A při zatížení pak třeba praskne svar, kdy mi tříkilový stojánek letěl půl druhýho metru vedle hlavy a zastavil se o zeď. To chování se posuzuje na základě měření. Aby se konstrukce nakláněla či klepala, tak to jsme nezkoušeli.

 
9:25
16. 5. 2017
Státní zástupce se ptá, která firma zapůjčovala zařízení, aby to nebylo napadnuto či zpochybněno. 
Znalec: Šlo o firmu Fišer.
Státní zástupce: Můžete popsat, jak se tak bárka při zatěžkávací zkoušce chová?
 
9:24
16. 5. 2017
Státní zástupce: Ten znalecký posudek jako takový jste zpracovávali sami?
Znalec: Ten posudek byl tak složitý, ale mohl bych o něm řečnit dva dny, co jsme vše dělali. Některé zatěžovací části – třeba zatěžovací stolici, která by unesla 200 tun, jsme si půjčili v subdodávce. Některé snímače, kterými jsme měřili přetvoření, indukční snímače, potenciometry a další speciální zařízení, kdy jeden kus stojí okolo 50 tisíc korun, jsme si zapůjčili.
 
9:23
16. 5. 2017
 
9:21
16. 5. 2017
Soudce se ptá: Dle dalších připomínek prý bárky nebyly zavětrovány. Mělo to vliv na pevnost celé konstrukce?
Znalec: Dle mého názoru to vliv na zatížení nemělo.
 
9:20
16. 5. 2017
Soudce se znalce ptá: "Pane docente, byly připomínky, že byla někde rez?
Odpověď: Toto vliv jistě nemělo.
 
9:19
16. 5. 2017

Po prostudování jednotlivých podkladů zejména z policejního vyšetřování, kde výsledkem policejního hledání bylo stanovení složení podložních vrstev a stanovení geotechnických tříd dle příslušných norem, jsme dospěli k názoru, že podložní vrstva odpovídá geotechnickému zatížení třídy S4 a S5.

Soudce vyzval docenta Doležela, aby specifikoval třídy S4 a S5. Každá třída je daná pevnostně. Tam jde o úhel vnitřního tření, koeficient soudržnosti, modul přetvárnosti. Podloží bylo střední a vyšlo z geotechnického posudku, který si vyžádala policie.

 

 
9:17
16. 5. 2017
Takže to asi nemohlo vést k iniciaci destrukce.  Další část posudku se zabývala případným poklesem panelu, případně nerovnoměrností uložení. Tu jsme namodelovali tím, že jedna šroubovice byla nadzvednutá zhruba 2,5 centimetru. Při postupném a opatrném zatěžování, jelikož jsme měli obavy, že může dojít k destrukci celého zařízení, se zatížení blížilo k 200 tunám.
 
9:16
16. 5. 2017
Snažili jsme se namodelovat zatěžovací stav, který by odpovídal deformaci té jedné šroubovice, která byla zdeformována do pravého úhlu. Zjistili jsme, že při svislém zatížení se v podstatě ta šroubovice nemůže zdeformovat! Dle mého názoru tam byl defekt, který nesouvisel s příčným zatížením. 
Šroubovice měla minimální únosnost 102 tun. Další dvě byly větší, takže dohromady celková únosnost čtyř šroubovic se blížila ke 400 tunám.
 
16. 5. 2017
 
9:14
16. 5. 2017

Docent Doležel: Výsledek únosnosti se naprosto shoduje s experimentálním pokusem, který provedla společnost SKANSKA v roce 2009. Výsledky jsou naprosto identické.

Zkoušeli jsme roznášení podložní desky. Vozík na každé straně jsme zatěžovali až do nosnosti 30 tun na každé straně. Nebyla zjištěna žádná měřitelná deformace, kdy jsme provedli orientační výpočet a zjistili jsme, že při zatížení 60 tunami dochází k deformaci převislé části o hodnotě 1,75 centimetru. 
Další odpověď na otázku týkající se stanovení únosnosti jednotlivých podpěrných šroubovic:
Zkoušeli jsme je jednotlivě zatěžovacím zařízením. Šroubovice si vybrali z policejního skladu.
 
9:13
16. 5. 2017

Bylo nebezpečí, že může dojít k náhlé destrukci nebo porušení jednotlivých částí – zejméná svárů. Tato obava se naplnila při zkoušce třetí bárky, kdy nám praskl svar a za poměrně velkého akustického efektu se uvolnilo měřicí zařízení, které udělalo díru do vedlejší stěny. Pokud bychom pokračovali dál, tak by ta mezní únosnost byla o dost větší, jelikož šlo o příhradovou konstrukci, prutovou. Konstrukce si vypomáhá tak, že zatížení přebírají jiné části konstrukce. Vlastně to je podstata příhradových konstrukcí.

 
16. 5. 2017
 
9:10
16. 5. 2017

Dle znalce Doležela došlo k několika různým pokusům a zatěžováním, aby byly zjištěny experimentální únosnosti. Docent Doležel soudce upozornil, že únosnost, kterou znalci testovali, nebyla testovaná na krajní mez a všechny pokusy byly přerušeny v okamžiku, kdy došlo k některým plastickým přetvořením vodorovných příčníků.

 
9:07
16. 5. 2017

Dnes u soudu v Novém Jičíně vypovídají znalci z fakulty Jana Pernera z Pardubic, kde realizovali znalecký posudek. Jako první se před senát JUDr. Jaromíra Pšenici postavil doc. Doležel. „Náš posudek měl posoudit únosnost podpěrných vzpěr. Šlo o posouzení podpěrných šroubovic. Další otázkou byla únosnost roznášecí desky. V neposlední řadě šlo o poklesy pod panelovými rovninami.“

 
9:06
16. 5. 2017

Na programu jednání je dnes výslech znalců, kteří vypracovali možná klíčový posudek ohledně nosnosti podpěrných konstrukcí opravovaného mostu. Tento posudek by měl být posledním provedeným důkazem. Proces by se tak mohl posunout k vyhlášení rozsudku.

 
9:05
16. 5. 2017

Dobrý den, vážení čtenáři, u soudu v Novém Jičíně začal soud projednávat okolnosti železničního neštěstí ve Studénce. Do zřícené mostní kontrukce narazil 8. srpna 2008 rychlík Comenius. Na místě zemřelo šest lidí, další dva později v nemocnici, škoda se vyšplhala na 177 milionů korun. Obžalováni jsou tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti DSO – Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia), pět zaměstnanců subdodavatele – firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.

209292:gallery:true:true

Fotogalerie
20 fotografií