„Nalezení trojice ulit s vybroušeným otvorem je bezesporu významným objevem. Podle archeologů spadají do pozdního až středního paleolitu. Mohou tak být staré 6 až 12 tisíc let. Určitě složily jako ozdoby,“ řekl Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.
Nejstarší kresby
Výzkumy v Kateřinské jeskyni trvají již sedm let a přinesly objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby.
„K dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně," upřensil Zajíček.
Nález ulit by podle vědců mohl souviset s nalezenými pravěkými kresbami i s dřívějšími nálezy v porálu jeskyně. V sondách u útvaru "Mozek" se v sedimentech nacházely kosti zvířat z období čtvrtohor, převážně jeskynních medvědů. V sondě za Netopýřím jezírkem výzkumníci při povrchu nalezli několik novověkých střepů.
Největší dóm
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910.
Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Hlavní dóm, 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
VIDEO: Speleologové našli v Moravském krasu další dóm.
Speleologové našli v Moravském krasu další dóm Holštejnská výzkumná skupina
