14°C
Krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně.
Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. „Rozhodnutí soudu nás nepřekvapilo, soudy rozhodují v zásadě stále podobně a nechtějí slyšet naše argumenty. Plánujeme dovolání stejně jako v dalších případech,“ dodal. Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, jedním z nich byl i soud v Břeclavi.
Žaloba u Evropského soudu
Nadace má aktuálně podaných osm ústavních stížností a v případě, že Nejvyšší soud bude rozhodovat i nadále v její neprospěch, plánuje podat další.
„Už delší dobu je zjevné, že je v podstatě jedno, kolik českých soudů nyní rozhodne ve prospěch českého státu. Spor se rozhodne na mezinárodní úrovni, neboť v řízeních na území České republiky docházelo a dochází k závažnému porušování základních práv," uvedl mluvčí nadace Michal Růžička.
Ve vyjádření se odkazuje na to, že Lichtenštejnsko se majetku v České republice domáhá u Evropského soudu pro lidská práva, spor je vedený na úrovni států.
Majetek hlavy státu
Nadace v žalobách poukazuje na to, že poslední držitel rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu.
Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu po 2. světové válce na základě Benešových dekretů.
VIDEO: Princ Konstantin z Lichtenštejna pomeohl tornádem poničeným Hruškám.
Princ Konstantin z Lichtenštejna pomůže tornádem poničeným Hruškám. Hynek Zdeněk
