18°C
Sirotek s Chmelem se vydali do jeskyně s teplotou 7–8 °C po sobotním dešti. „Měli jsme štěstí, že se hladina zvedla jen mírně, pokud by stoupla ještě o metr, museli bychom akci zrušit,“ přiznal Sirotek.
Na speleopotápěče čekala sedm kilometrů dlouhá cesta ve tmě. Světlo jim poskytovaly jen čelovky. Na trase měli čtyři jeskynní systémy a hlavně sedm sifonů, kterými bylo nutné proplavat. Nejnebezpečnější byl vývěrový, kde šlo doslova o život.
„Bez vodicí šňůry je velmi těžké přes něj najít cestu,“ vysvětlil Sirotek. Do jeskyní se vydali ještě se čtyřiceti pomocníky, kteří jim pomáhali přenášet výbavu v suchých částech jeskyně.
Krátce po 17. hodině, po dlouhých deseti hodinách cesty, se dvojice dostala až na dno propasti Macocha. Odtud pak pokračovali ještě lodí až do Pustého žlebu. „Jsme v euforii, že jsme to ve zdraví přežili,“ přiznal za oba borce Sirotek.
Jako první se pokusil najít podzemní cestu mezi Sloupsko-šošůvskou jeskyní a Macochou minoritský mnich Lazar Schopper v roce 1723. Později to zkoušel např. hrabě Hugo Salm v roce 1808 či v roce 1852 vídeňský sportovec, který se ve vývěrovém sifonu málem utopil. Stejně jako oni ani nikdo jiný až dosud neuspěl.
Součástí Sloupsko-šošůvské jeskyně je i tzv. Kůlna. V ní byly nalezeny pozůstatky po neandertálcích, staré cca 120 tisíc let. Systém je propojen i s tzv. Amatérskou jeskyní a měří celkově více než 35 kilometrů.
VIDEO: Jeskyňáři objevili v Moravském krasu stovky metrů chodeb i novou jeskyni.
Jeskyňáři objevili v Moravském krasu stovky metrů chodeb i novou jeskyni. 	 Holštejnská výzkumná skupina
