7°C
Hnus, pěst na oko, šílenost, hemží se v diskuzi na sociálních sítích. Oponenti naopak neskrývají nadšení. „Věděli jsme, že socha přinese různé reakce, ale současné umění do měst zkrátka patří,“ míní umělecká šéfová galerie GaP Andrea Krejčí, která návrh iniciovala a proslulého designéra oslovila.
„Vzhledem k tomu, že během příprav došlo ke zrušení většiny budek v zemi a všude jich bude přebytek, navrhl Maxim jakýsi pomník nejen všem telefonním budkám, ale také pomník doby „předmobilové“, doby off-linové, kdy jsme ještě nebyli všichni nonstop k zastižení," popsala záměr Velčovského Andrea Krejčí.
„Moderní umění neodmítáme, pouze bychom rádi vedli debatu nad konkrétním umístěním ve městě, jejich historickým kontextem a měřítkem nových děl,“ netají na rozdíl od často drsných výhrad na sociálních sítích „učesanou“ kritiku historik Jiří Kacetl z Okrášlovacího spolku.
Město přijde socha pracovně nazvaná Znojemský orloj na 300 tisíc. Spočine na náměstí Republiky, na chodníku před galerií na dohled památkové zóně. Památkáři, kteří občas neotřelým výtvorům umí zatopit, dali souhlas!
Instalace ostře sledovaného „orloje“, který dvakrát denně v poledne a v podvečer zazvoní, začne na konci prázdnin.
Další kontroverzní sochy v Česku
V Česku se nachází řada děl moderního umění, které léta budí vášně. V Plzni je to od roku 2015 Růžový králíček požírající pana Mrkvičku tvůrce Adama Trbuška, který se inspiroval obrazem Francisca Goyi Saturn požírající svého syna. O zachování díla se v městské čtvrti Lochotín dokonce hlasovalo, pro setrvání bylo 58 procent hlasujících.
Na růžích nemá ustláno ani kontroverzní orloj v Brně z roku 2010, dílo sochařů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka je od počátku terčem posměšků a vtipů. Tvarem připomíná pánské přirození či okurku. Každý den úderem 11. hodiny vypadávají ze stroje skleněné kuličky s různými symboly. Řada Brňanů dnes připouští, že si na orloj umístěný na centrálním náměstí Svobody zvykla. Celá socha přišla město na 12 milionů.
Asi největší rozruch působí pravidelně sochař David Černý (52). Přemalování ruského tanku z roku 1991 je bezesporu jeho nejkontroverznějším dílem. Zaujal i plastikou Quo vadis, trabantem na nohách symbolizujícím exodus obyvatel NDR v roce 1989 na Západ.
Mezi jeho kontroverzní díla patří také plastika Kůň z roku 1999, představující svatého Václava sedícího na břiše mrtvého koně v pasáži paláce Lucerna. Deset černých laminátových miminek „krášlí“ od roku 2001 Žižkovský vysílač.
42 tun těžký růžový tank Davida Černého na návštěvě v Brně. Zdeněk Matyáš
Velčovský...designér, výtvarník...ovšem "skousnutelný" pro menší množství lidí...obzvláště pro veřejný prostor velmi diskutabilní...ve starší, historické zástavbě by měli mít jednoznačně hlavní slovo i občané...pokud je radnice "obchází", je to fatální chyba 
