Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně je prvořadou akcí domácího hospodářského života a největší akcí na výstavišti v Brně. Představenstvo Veletrhů ve čtvrtek rozhodlo, že se poprvé od svého založení v roce 1959 neuskuteční. Konat se měl od 5. do 9. října.
„Stalo se tak na základě důkladného zvážení všech faktorů a rizik spojených s konáním veletrhu včetně vyhodnocení aktuálních pravidel pro konání veletrhů a hromadných akcí. Bude tak přerušena tradice veletrhu, který se v poslední dekádě vyprofiloval na největší průmyslový veletrh ve střední Evropě,“ řekl Blesk.cz generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
„Oznámená pravidla pro konání veletrhů ze strany ministerstva zdravotnictví nelze aplikovat. Mezi jednotlivými pavilony by musely být ploty, v každém pavilonu maximálně 1000 lidí včetně vystavovatelů. Přitom v jednom pavilonu je až 250 vystavovatelů. Navíc lidé by mezi pavilony nesměli přecházet,“vysvětlil Kuliš.
Na veletrzích se přitom tvořila skutečná hospodářská politika České republiky „Co se na veletrhu domluvilo, vesměs se také později na celostátní úrovni uskutečnilo. V tom je strojírenský veletrh pro naši ekonomiku nenahraditelný,“ dodal. Loni veletrh navštívilo přes 80 tisíc lidí.
Veletrhy jsou jako „nákupáky“
Do současných pravidel stanovených ministerstvem zdravotnictví se podle Kuliše vejde maximálně veletrh Kabo a Styl, který je naplánovaný na srpen, a v září Urbis Smart City, což je akce spíš menšího rozsahu. Zda bude možné uspořádat přeložený potravinářský veletrh Salima, který měl být na podzim, zatím není jasné.
„My jsme ministerstvu předložili analýzu, jak vypadá průběh veletrhu, a je to srovnatelné s velkým nákupním centrem. Ta jsou otevřená už od května a nikdo nehlídá, kolik lidí je v nich zároveň,“ poznamenal Kuliš.
Chtějí půl miliardy
Veletrhy Brno se přidají k hromadné žalobě firem z oblasti cestovního ruchu a nákupních center na znemožnění podnikání a budou žádat po státu půl miliardy korun.
„Jen daň z nemovitosti platíme ročně čtyři miliony korun, náklady na fixní provoz výstaviště jsou desítky milionů. Jsme na tom jako letecká společnost,“ uvedl generální ředitel.
Lidé přijdou o práci
Ekonomický dopad na firemní hospodaření a zaměstnanost nejen samotných Veletrhů Brno bude fatální. „Hospodaření společnosti skončí rekordní ztrátou. Nekonání strojírenského veletrhu je velmi špatnou zprávou pro malé a střední podniky, podnikatele navázané na veletržní činnost, pro hotely, restaurace a celkovou ekonomiku města a regionu,“ okomentoval bezprostřední dopady Kuliš.
„Na přípravu je navázána práce pro až 2000 lidí. Subdodavatelský řetězec firem se přeruší. Podle analýzy nezávislé společnosti přináší podnikání Veletrhů Brno do regionu až šest miliard korun ročně," uvedl vedoucí manažer MSV Michalis Busios.
Partnerem mělo být Rusko
Partnerskou zemí letošního veletrhu mělo být Rusko. „Přestože organizátoři ruské účasti pokračují v přípravě, z aktuálního epidemiologického pohledu je účast Ruska bohužel nereálná,“ upozorňuje Busios. Nasmlouvány byly větší účasti z mimoevropských zemí – Číny, Indie, Japonska a dalších zemí.
„Dosud perfektně do sebe zapadající kolečka strojírenského veletrhu se letos z důvodu pandemie zadrhla. Zadrhla se i ekonomika, což je z přípravy veletrhu patrné. Ještě v březnu signalizovaly přihlášky účasti na MSV rekordní ročník. Nyní je všechno jinak.
