„Potřebovali jsme široké cesty s únikovými zónami. Jinde trénovat nejde,“ řekl Blesku šéf moravskoslezské policie Tomáš Kužel. „Řízení v kritických podmínkách nebo ve vysoké rychlosti vyžaduje totiž nadstandardní řidičské dovednosti,“ vysvětlil.

Kraj zaplatil za školení záchranářů čtyři miliony

Když se někde na silnici ozve houkačka a projíždí auto s majákem, nejčastěji se jedná o cestu k nemocnému nebo za řešením nějaké krizové situace. Často jde dokonce o záchranu lidského života.

„Na profesionálních řidičích tak leží obrovská zodpovědnost. Je jistě na místě jejich zručnost za volantem zdokonalovat a trénovat. Proto jsme se jako první kraj v republice rozhodli dovednosti řidičů zásahovek tímto způsobem posílit,“ vysvětlil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Kraj za školení zaplatil čtyři miliony korun.

A hejtman věří, že peníze jsou to výhodně investované. „Řidiči trénují přímo ve svých reálných zásahových vozidlech. Všechno, co si na brněnském okruhu vyzkouší, pak využijí naostro během své práce. Jsem si jistý, že tímto způsobem zvýšíme bezpečnost zásahů,“ tvrdí Vondrák. Zkušenosti z ostravského projektu by podle něj mohli využít i v ostatních krajích ČR.

K nehodě, kolapsu i vraždě do 5 minut!

V Brně se v turnusech během tří týdnů školí 800 policejních řidičů z Moravskoslezského kraje. Kromě teorie je čeká především praktická jízda na závodním okruhu.

„Pokud je někdo v nouzi, jde mu o zdraví či o život, někdo na něj útočí, ničí jeho majetek, ubíhají vteřiny a minuty velmi rychle a pomoc požadujeme co nejdříve,“ vysvětlil smysl školení hejtman Vondrák.

Policisté, ale i saniťáci nebo hasiči se při zásahu chtě nechtě musejí po silnici řítit vyšší rychlostí. Ti z Moravskoslezského kraje přitom již nyní patří z hlediska dojezdu na krizové místo k nejlepším v republice. „Průměrná doba dojezdu v kraji je pět minut,“ pochlubil se šéf krajské policie Tomáš Kužel.

Záchranáři přitom kličkují ulicemi v běžném provozu. Hrozí mnoho rizik střetů, nedání přednosti v jízdě a dopravních kolon. „Nevyhýbají se nám, bohužel, při těchto jízdách s majákem dopravní nehody, někdy s těžkými následky. Proto musí být řidiči IZS vyškoleni lépe než ostatní řidiči a modelovou jízdu za zvýšené rychlosti si na závodním okruhu natrénují za bezpečných podmínek a nově nabyté dovednosti si přenesou do své praxe,“ tvrdí Kužel.

Co se šoféři - záchranáři na závodišti učí?

Obsahem školící akce je teorie jízdy a průjezd zatáčkou ve vyšší rychlosti, krizové situace a bezpečnostní manévry právě ve vysokých rychlostech. Následuje několik hodin praktických nácviků jízdy na okruhu. Řidiči trénují ve třech fázích – nejprve v „zahřívacím“ a seznamovacím kole, poté v rychlejším, tréninkovém a nakonec absolvují ostrou, dynamickou jízdu.

Řidičskou virtuozitu prokazuje i 50 saniťáků

Zdravotnická záchranná služba bude mít díky projektu proškoleno více než pět desítek svých řidičů. „Právě záchranáři za volanty vozidel rendez-vous mají vysokou zodpovědnost. Jejich úkolem je nejen poskytování přednemocniční neodkladné péče společně s lékařem, ale také zajištění rychlé a bezpečné přepravy týmu k ohroženému pacientovi,“ zdůraznil ředitel Zdravotnické záchranné služby MSK Roman Gřegoř.

Hasiči se cvičí v rychlé jízdě úplně poprvé

Možnost zúčastnit se brněnského školení si pochvaluje i 36 hasičů z Moravskoslezského kraje. Podobné školení prý ještě neměli. Využijí je hlavně velitelé stanic, řídící důstojníci a vyšetřovatelé příčin požárů, kteří řídí poněkud jiné typy hasičských vozidel, než jsou těžké cisterny.

„Věřím, že absolvovaná příprava řidičů povede nejen ke zvýšení bezpečnosti při řízení ve vyšších rychlostech, ale pomůže i k snížení dopravních nehod vozidel využívajících zvláštní výstražná znamení při přednostní jízdě,“ řekl ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček.