9°C
Mendel přednesl výsledky svých pokusů v roce 1865 na zasedáních Přírodovědného spolku v Brně, o rok později práci publikoval. „Jeho pokusy na rostlinách tehdy nebyly doceněny. Pocty coby zakladatel genetiky se dočkal až ve 20. století,“ podotkl ředitel Mendelova muzea Ondřej Dostál.
Rukopis byl majetkem starobrněnského opatství, po 2. světové válce se však ztratil. Až v 90. letech minulého století se objevil v Německu, do Brna se natrvalo vrátil v roce 2012.
Představení rukopisu je spojeno také s otevřením Muzea starobrněnského opatství, které bude s expozicí propojeno. „Je to pro nás velký okamžik, jelikož můžeme zpřístupnit naši historii a náš vztah k tomuto městu," řekl Jan Biernat z Opatství Staré Brno Řádu svatého Augustina.
Vitrína se stěžejním Mendelovým spisem bude uzamčena čtyřmi klíči. V držení je budou mít zástupci univerzity, biskupství, města a kraje.
Kde dílo najdete?
Místo: Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity + Muzeum starobrněnského opatství, Mendelovo náměstí 1a
Otevírací doba: úterý – neděle 10 až 17 hodin
Vstupné: plné 60 Kč, senioři, studenti 40, s průvodcem v češtině příplatek 100 Kč, v cizím jazyce 250 Kč
Kdo byl Gregor Johan Mendel?
Byl přírodovědec, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. V letech 1856 až 1863 se věnoval křížení hrachu. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti a daly základ vzniku nového vědního oboru – genetiku. V roce 1869 se mu dostalo jediné pocty za jeho života v odborných přírodovědných kruzích: Byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně.
VIDEO: Zahradě starobrněnského kláštera vévodí socha zakladatele genetiky Gregora Johana Mendela (1822-1884).
Zahradě starobrněnského kláštera vévodí socha zakladatele genetiky Gregora Johana Mendela (1822-1884) Zdeněk Matyáš
