19°C
Teď se maminka po šestnácti měsících o tom, jak rodina zvládá péči o Lilianku, rozpovídala pro Blesk. Jak se k Liliance chová její starší sestřička nebo třeba jaké pocity měla Eliška po porodu? Už za 23 dní totiž proběhne akce Nadačního fondu KlaPeto s názvem Na Sněžku. A je věnovaný právě Liliance. „I když se po tři ročníky konala benefice pro děti po amputaci dolních končetin, letos jsme se rozhodli v případě Lilianky udělat výjimku. Už nyní zvládá svůj handicap s úsměvem a my bychom moc rádi přispěli k tomu, aby jí díky správným rehabilitacím a kompenzačním pomůckám z tváře nikdy nezmizel,“ řekla Blesku spoluzakladatelka NF KlaPeto Kateřina Klasnová s tím, že loni se podařilo vybrat na postižené děti 700 tisíc.
Kdy vám řekli, že se Lilianka narodí bez ručiček?
„Že nebude mít ruce, jsem zjistila opravdu až u porodu. Navštěvovala jsem dva doktory během těhotenství, prvního od počátku těhotenství až do 3. měsíce a druhého asi od 5. až 6. měsíce do porodu. Mezitím jsem neměla žádného gynekologa, jelikož mě v průběhu už žádný gynekolog nechtěl přijmout.“
Jaký byl důvod odchodu od prvního lékaře?
„Od první doktorky jsem odešla proto, že mi jednak nebyla ochotná dát žádný obrázek z ultrazvuku a také byla dost neochotná a nepříjemná, tak proto.“
Podstupovala jste všechna vyšetření? To doktoři opravdu na žádném z nich neviděli, že holčička nemá ručičky?
„Podstoupila jsem vyšetření v tomhle období, ale bohužel asi i spoustu podstatných vyšetření mi uniklo, ale každopádně na ultrazvuku jsem byla při každé prohlídce…“
Jaké to bylo, když vám ji po porodu přinesli?
„Na to, co jsem cítila po porodu, nikdy nezapomenu! Když Lilinka spatřila světlo světa, vůbec neplakala a to mě vyděsilo. Pak mi ji přinesli zabalenou a zeptali se mě: „Věděla jste, že holčička nebude mít ruce? “ Celá zmatená jsem odpověděla, že nikoli, a nesmyslně jsem se ptala, zda jí ruce ještě narostou, anebo je budu teprve rodit a pak se přišijí. Pak jsem ji přitiskla k sobě. Okamžitě mi přirostla k srdci, věděla jsem, že ji nikomu nikdy nedám.“
Byl u porodu tatínek Lilianky?
„Partner u porodu nebyl, ale hned jsem mu volala a musela ho obeznámit s tím, že se Lilinka narodila bez ručiček. Přítel tomu nevěřil nebo spíš možná nechtěl věřit a samozřejmě to velmi oplakal, místo radosti a oslav byli všichni smutní."
Plakala jste hned po porodu? Přece jen žena je plná emocí…
„Já jsem po porodu zlehka plakala, ale spíš jsem měla radost z narození a vše mi začalo docházet až časem, až doma, když jsem koukala na to nevinné miminko bez ručiček, co sotva zaplakalo, bylo mi to líto a pořád jsem brečela.“
Jak probíhaly první dny po návratu z porodnice?
„Byla to pro nás nová situace a měli jsme z ní strach. Po propuštění z porodnice jsem měla plnou hlavu informací a spolu s přítelem jsme chtěli Lilince maximálně ulehčit složitý osud. Stále jsme o ni měli hrozný strach. Kvůli chybějícím ručičkám jsme ji totiž nemohli bezpečně ani chytnout, jelikož nám klouzala z rukou…“
Jak rychle jste se naučila o holčičku postarat úplně sama?
„O Lilinku jsem se postarala sama hned od začátku. Neskutečně jsem se bála jakéhokoliv pohybu s ní, takže jsem věnovala vysokou pozornost instrukcím od doktorů. Zvládli jsme to spolu, a i když jí to bylo často nepříjemné, cítila jsem, že jí to pomáhá a to mě moc těšilo.“
Jak na Lilianku reaguje její starší sestřička?
„Lilinčina sestřička Elizabeth je Lilince velkou oporou, hrají si spolu a mají se moc rády. Dokonce bych řekla, že je Elizabeth na ni velmi hrdá. Ale takové to od začátku nebylo. Její první reakce byla pro mě dost děsivá. Bylo to, když jsme ji šly spolu poprvé koupat a vysvlíkla jsem Lilinku. V tu chvíli se Elizabethka zděsila, vyhrkly ji slzy a ustoupila od ní dál, což pro mě bylo docela zdrcující. Bylo mi líto, že na to takhle zareagovala a bála jsem se, že bude i nadále odtažitá. Což se naštěstí rychle změnilo.“
Dokážete si představit, že budete mít ještě jedno dítě? Nebála byste se?
„Já už bych asi dítě znovu nechtěla. Stačí mi, co mám, a věřím, že Lilince budu muset věnovat ještě spoustu času, tak další dítě už bych si ani nemohla dovolit."
Kdo vám radil? Měli jste někde odbornou pomoc?
„Každý měsíc, již od jejího narození, k nám pravidelně dochází poradkyně z Rané péče, půjčuje Lilince hračky a pomůcky, které jí pomáhají ve vývoji a ulehčují nám tím spoustu peněz a hledání těchto věcí. Také se jednou do měsíce schází rodiče postižených dětí a předávají si informace a zkušenosti.“
V čem je jiný den starání se o miminko bez rukou?
„Vůbec žádný rozdíl v tom nevidím, pouze to, že v podstatě každý den jezdíme minimálně k jednomu lékaři.“
