Hadičky, inkubátor, strach: Po předčasném porodu pomáhá Hana i dalším rodičům
Příspěvek na cestovní výdaje, ubytování, speciální výživu nebo zajištění psychologické pomoci – s tím vším pomáhá rodičům Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny. Jako jediný se specializuje právě na konkrétní pomoc konkrétním rodinám v situacích, kdy jejich děti bojují o svůj život. Sama zakladatelka Hana Píšová si celou situaci zažila na vlastní kůži, když se její dvojčata narodila o 3,5 měsíce dříve. První čtyři měsíce svého života strávila v inkubátoru.
Nadační fond pro předčasně narozené děti byl založen v roce 2013 na základě vlastních zkušeností jeho zakladatelky Hany Píšové. Její dvojčata se totiž narodila o tři a půl měsíce dříve. „Moc dobře vím, čím si lidé v této situaci procházejí. Jaká je to psychická, finanční, časová zátěž pro celou rodinu. Jak jsme na začátku tápali, kam a na koho se obrátit. My jsme náš boj, zdá se, vyhráli. Chci se pokusit pomáhat lidem s podobným osudem,“ uvedla Píšová.
Její děti musely v nemocnici strávit první čtyři měsíce svého života. Když si je odvážela domů, vážily něco málo přes dvě kila. Následovaly dva roky každodenního cvičení Vojtovou metodou a neustálých vyšetření na očním, ušním, nefrologii, neurologii a rehabilitace. Ve dvou letech pak dvojčata začala chodit. Nyní, ve svých čtyřech letech, jsou Emma a Matyáš veselé děti, které chodí cvičit do Sokola, tančí, jezdí na tříkolkách, plavou, kreslí a milují pohádky.
„Jsou to zdánlivě obyčejné věci pro někoho, kdo nezažil své dítě ve změti hadiček v inkubátoru. Kdo nezažil zvuk dechového monitoru, který ohlašoval poklesy dýchání. Velké věci pro nás, kteří na začátku sotva doufali, že naše děti budou jednou žít šťastný a plnohodnotný život,“ popisuje zakladatelka Nadačního fondu s tím, že snad jedinou připomínkou jejich nelehkého boje o život je jizva, kterou má Emma na kotníku po kanyle. „Doufám, že je to jediná připomínka jejich nelehkého boje o život. Každý den s nimi, každý jejich úsměv, každá letmá pusa je zázrak,“ míní.Příběhy ale nemají vždy šťastný konec
Ne vždy ale vše dopadá úplně dobře. Nadační fond pomáhá i rodičům Viktorky, která se i se svým dvojčetem Vaneskou narodila ve 24 týdnu. Když se na své děti šli rodiče poprvé podívat, nebyly v inkubátoru ani vidět. Menší z holčiček, Vaneska, vážila 440 gramů a každý dotek prý snášela velice špatně. Viktorka vážila 520 gramů. Lékaři je varovali, že to pro ně bude ten nejhorší půl rok v životě.
Vaneska svůj boj o život prohrála
„Později za mnou přišel lékař, že má Vaneska silné krvácení do mozku. Po nějaké době za mnou přišel znovu, že ji selhávají plíce, a když se ve dveřích objevil po třetí, tak jsem tušila, že mi jde sdělit tu nejhorší zprávu. Vaneska svůj boj po 12 hodinách vzdala,“ vzpomíná maminka Viktorky, která podle ní pak začala bojovat i za svou sestru.
Zvládla 57 dní na umělé plicní ventilaci, dvě operace očí, tři operace bříška a několik lehčích, ale i těžších infekcí než si jí rodiče po dlouhých 200 dnech v nemocnici mohli odvést. Díky finanční podpoře Nadačního fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny ji mohli navštěvovat co nejčastěji po celou dobu její hospitalizace.Kromě příspěvku na cestovní výlohy rodičům fond pomáhá i například s ubytováním v centrech, kde jejich děti můžou být hospitalizovány až 4 měsíce, přispívají na jejich speciální výživu, hygienické potřeby a zdravotnické pomůcky. Dalším důležitým aspektem je i zajištění psychologické péče pro rodiny. Často se totiž nacházejí v náročné situaci, kterou nikdo nečekal.
„V takové rodině se podstatně mění hodnoty, potřeby a někdy i role jejich členů. Zpravidla rodina tuto situaci těžko zvládá a je nucena vyhledat pomoc psychologa,“ uvádí na svých webových stránkách. Další příspěvky se pak týkají například rehabilitační péče nebo zajištění následných lázeňských pobytů pro nedonošené děti.
O příspěvcích rozhoduje správní rada nadačního fondu
O konkrétní výši pomoci konkrétní rodině rozhoduje správní rada, jejímž předsedou je primář novorozeneckého oddělení Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí Zbyněk Straňák, který po celou dobu hospitalizace dohlížel na dvojčata zakladatelky fondu Hany Píšové. Když za ním pak přišla s myšlenkou pomáhat finančně rodinám s předčasně narozenými dětmi, měla jeho plnou podporu, protože touto problematikou se jiný fond ani nadace nezabývá.
„Současná podpora putuje do vybavení neonatologických center, ale žádná organizace přímo finančně nepomáhá rodinám předčasně narozených dětí. Ty se často ocitají ve velmi složité finanční i psychické situaci, čehož jsem při své profesi každodenním svědkem,“ inovuje Straňák. Po roce od založení za ním přišla s nabídkou, aby jim pomáhal správně vytipovat a podpořit konkrétní rodiny a jejich potřeby spojené s předčasně narozeným dítětem. „Jak jsem jim na začátku řekl – kdyby se podařilo pomoci třeba jen dvěma rodinám, naše úsilí se vyplatilo,“ uzavřel.
Emma a Matyáš se narodili o 3,5 měsíce dřív. První čtyři měsíce svého života děti strávily v inkubátoru: