Kouzlu výšivky se učila už jako malá a propadla jí naplno ve dvaadvaceti letech. „A od té doby nebyl snad jediný den, kdy bych ráda nevzala do ruky jehlu a bavlnky v horňáckých barvách – černé, červené, modré, bílé a žluté,“ říká maminka tří dětí.
Vyšila kroje celé dědině a do okolí, ale jak říká, kovářova kobyla chodí bosa. „Až teď mám teprve čas na to, abych pomaličku nachystala kroje svým děckám a rodině. Chci, aby na mě měli krásnou památku, až tady nebudu,“ zalesknou se jí oči. Staré tetičky totiž nenávratně odcházejí a mladým se do náročné, trpělivé a špatně placené práce nechce.
A tak unikátní řemeslný um tradičních vyšívaček, které dříve byly snad v každé chalupě, nenávratně nahrazují stroje.
Víte že:
Výšivka jedné mužské košile trvá měsíc. Nedá se pracovat celý den, z titěrné práce hrozně bolí a tuhne krční páteř. A každé vyšívačce se kroutí prsty.
Vzory výšivek jsou složité
Existuje odhadem asi 120 vzorů horňáckých výšivek. „První se učí jednoduché křížky, postupně se přidává. Není to tak jednoduché pochopit, jak to má člověk na sebe navázat,“ říká paní Poláchová. „Kolikrát jsem s tím chtěla praštit nebo musela párat, než jsem jako samouk pochopila některé složité vzory. Jeden mně trval tři týdny, ale došla jsem na to,“ usmívá se vyšívačka.
Práce za 10 korun na hodinu
Ruční práce jsou „nevděčné“ a časově náročné. V přepočtu na peníze vycházejí 10 korun na hodinu. „Člověk musí být zapálený, chtít, aby se kroje a tradice dochovaly. Ta cena se zdá někomu směšná, někdo naopak řekne, že třeba 2800 Kč za vyšití mužské košule nedá. Za měsíc práce? Kolikrát musím píchnout do plátna, než to vyšiju. Každý křížek 4 krát,“ vysvětluje paní Poláchová.
Kurí ritě? Název výšivky!
Horňácké vzory mají zvláštní názvy. Výšivky jsou křížkové, jiným se říká hráze. Každá formička má svůj název. Třeba Na půl růže, Na krpadla, Na háčky, Na raky, Srdéčková, Na prázdné srdcá, Na rybí hubu, Na půl malováňá, Fazulková, Na rožkatý chán, vyplnění se říká třeba Kurí ritě. Na šátek, který si chlapi dávají kolem pasu, vyšije paní Poláchová ráda jejich oblíbenou pěsničku.
„Ano, z hlavy a nic si nerozkresluju, jen sem tam musím počítat nitky. A když nevím, tak mám vzorník.“
