Průvodce se zabývá několika vybranými osobnostmi německé národnosti. Patří mezi ně například někdejší starosta města a historik Christian d'Elvert. Průvodce zmiňuje například i významnou podnikatelskou rodinu Herringů, brněnského mecenáše a radního Valentina Falkensteinera či Rudolfa von Singule.

Singule byl velitelem zaoceánské ponorky Československé armády. Jakmile se objevila hrozba nacismu a schylovalo se ke 2. světové válce, přihlásil se do německého námořnictva, aby tak ochránil svoji židovskou manželku a děti. To však nedokázal, Dora von Singule spáchala sebevraždu pod tlakem perzekuce německými úřady. Samotný Rudolf přišel o život rukou vojáka, když chránil svoji druhou ženu a děti před rabující sovětskou armádou v roce 1945.

Téma německých osobností bylo zvoleno především proto, že právě tyto jsou často opomíjeny, což se odráží i na stavu jejich hrobů. Přitom se často jedná o významné brněnské osobnosti, včetně několika starostů, kteří mají výrazný podíl na utváření podoby města,“ uvedl radní městské části Brno-střed Michal Doležel.

Z brněnského ústředního hřbitova v posledních dekádách zmizela řada náhrobků dřívější brněnské honorace. Týká se to například průmyslových podnikatelů Offermanových nebo rodiny z Bleylebenu, do které patřil i moravský místodržící. O ty zbylé město začalo pečovat. Loni rozšířilo počet takzvaných čestných hrobů. Nyní je jich kolem 160. Mezi nově zapsané na seznam patřily i některé německé rodiny.

Příkladem je rodina Ripka von Rechthofen. Šlo o rodinu velkoobchodníků a podnikatelů v oblasti barviv. Adolf Ripka byl ale i vášnivý turista a první předseda Rakouského turistického klubu. V roce 1882 byl po něm pojmenován Horní můstek nad propastí Macocha v Moravském krasu. Ripka byl také poslancem Moravského zemského sněmu a podílel se na vzniku Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Také jeho osobu připomíná nová publikace o brněnském hřbitově.

VIDEO: Hřbitovy se často stávají terčem vandalů. Podívejte se, co dokázaly děti v únoru na hřbitově v Oslavanech.