10°C
„Já jsem to nechtěl udělat. Kdybych se nebránil, bylo by po mně. Byl patnáctkrát soudně trestaný. Za bitky a krádeže,“ hájil se svobodný, bezdětný chlapík, který na Slovensku vychodil zemědělské učiliště.
„Já ho měl rád. Sehnal jsem mu práci, ale on se ožíral a nechodil do práce. Neměli jsme lidi, museli ho tolerovat,“ řekl na adresu mrtvého kumpána obžalovaný.
Víkendová pitka skončila smrtí
Valter s Tomášem bydleli na ubytovně za Brnem spolu v jednom pokoji. I když byli kamarádi, často se v opilosti hádali. Osudné noci se chytili pod krkem.
„Dal mi dvakrát pěstí do hlavy a pak do obočí a do zátylku. Vrátil jsem mu to, spadli jsme v kuchyni na zem. Udeřil jsem ho. Tekla mu krev z hlavy, ze zátylku. On se šel umýt, my jsme ho pak ještě uložili do postele a šli spát,“ líčil osudnou rvačku Valter.
V pět ráno se Tomáš probudil. Šel do kuchyně a vymočil se do dřezu. Ve Valtrovi „bouchly saze" a sám, ještě pod parou, svého přiopilého zbitého parťáka vykopal z baráku.
„Když jsem se pak probudil, ležel u brány. Tekla mu z pusy krev. Tak jsem zavolal sanitku. Přijeli policajti, že to asi nepřežije, a začali mě vyšetřovat,“ uzavřel výpověď obžalovaný.
Jednotvárná dřina a brutální víkendové pitky
Posledních 18 let pracoval Slovák v Česku a Německu jako námezdní dělník. Kamiony vykládali dělníci každý všední den ráno od šesti do devíti a pak od jedné do devíti večer. Mezitím se najedli a spali. Den co den, měsíc za měsícem. Vždy v pátek dostávali peníze na dlaň. Většinou je obratem prolili hrdlem.
Svědci se totiž shodují, že vždy po páteční výplatě se osazenstvo ubytovny pravidelně zpilo do němoty. V lihu pak vydrželo celý víkend.
„Tomáš byl pokaždé na kaši,“ vypověděl u soudu svědek Peter R. (36). „Všichni se mu vyhýbali. Pil v kuse. Všude byl, všechny poučoval, všem to vadilo,“ poukázal na povahu mrtvého vyučeného kuchaře svědek.
„Že to ale skončí až takto, to by nikdo neřekl,“ dodal. Obžalovanému Valterovi B. hrozí až 18 let vězení.
