O týden později už vědec z Brna odebíral v první linii ve speciální výbavě žhavé magma. „Můj úkol byl poměrně dobrodružný, odebíral jsem vzorky tekoucí lávy a následně je chladil. Teplota takové lávy je hodně přes tisíc stupňů. Měl jsem na sobě oblek pro vulkanology, hlavový štít a s sebou speciální vzorkovací tyč,“ popsal svou misi Krmíček.

Díky výzkumu se dostal tam, kam je turistům vstup zakázán. Zároveň byl ale celou dobu pod dohledem záchranářů a také kolegů Thora Thordarsona z Islandské univerzity a Valentina Trolla z univerzity ve švédské Uppsale.

„Profesor Troll hlídal koncentrace sopečných plynů v mém okolí, jde o oxid uhličitý a siřičitý. Tyto plyny můžou být skutečně nebezpečné a dříve již zabíjely, například v roce 1783 při erupci sopky Laki, kdy zapříčinily smrt až čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva ostrova. V důsledku erupce bylo v Evropě velmi chladné léto a neúroda, což vyústilo v hladomor a kvůli nepokojům ve společnosti ve Velkou francouzskou revoluci,“ poukázal na první pohled skrytou provázanost vědec.

Nenápadný zabiják

Sopka je pod drobnohledem vědců, kteří měří rychlost a směr postupu lávy, létají nad ní s dronem. Webkamery přenáší živě pohled do vulkánu a z nedalekého místa si pořizují nezapomenutelné momentky turisté. Ti prý občas podle čerstvého profesora Krmíčka začnou sestupovat blíž k sopce, kde jim hrozí především nebezpečí udušení oxidem uhličitým. Nenápadný zabiják totiž vyplňuje údolí a bez pořádného vybavení se může stát osudným.

Video
délka: 01:41.53
Video se připravuje ...

Řádění sopky na Kanárech: Na La Palmě kvůli nekončící erupci evakuovali další lidi, zachránili řadu zvířat Reuters

Chůze po ztuhlé lávě je rizikem

Stejně tak se nedoporučuje ani chůze po čerstvě ztuhlé lávové krustě, jak si na vlastní kůži vyzkoušel i Krmíček. „Šel jsem se podívat při průzkumu terénu okolí sopky na již ztuhlý okraj lávového výlevu z roku 2021. Při chůzi po tenké vrstvě zchladlé lávy jsem se propadl do malé lávové jeskyně. Pořezal jsem se na ruce o takzvané sopečné sklo, které je velmi ostré. Naštěstí nešlo o nic vážného.“

I přes drobné zádrhely a fakt, že je sopka několikrát zahnala na ústup, se odběr lávy vědcům podařil. Žhavá láva se vhodí do ocelového kyblíku s vodou, která začne okamžitě vřít. Zatímco je vzorek na povrchu už chladný, uvnitř je teplota ještě dlouhou dobu poměrně vysoká.

Vzorky prozkoumají v Brně

Další část výzkumu nastane právě studiem vzorků, se kterým Lukáši Krmíčkovi pomůžou například kolegové z Fakulty chemické VUT. „Částečně je budeme řezat, protože potřebuji získat takzvaný leštěný výbrus, musí být tenký pro pozorování pod mikroskopem, abych mohl sledovat jednotlivé minerály. Také je budu drtit na jemný prach a ten budeme dále analyzovat na izotopové složení. Budeme separovat prvky jako stroncium nebo olovo,“ prozradil geolog.

Fotogalerie
5 fotografií