„Ptali jsme se jich několikrát, jestli si uvědomují všechny možné důsledky svého vyjádření, neboť jde osobní a konkrétní vyjádření jejich postoje, ale byl jsem opakovaně ujištěn, že ano. Rád bych jim vyjádřil v této záležitosti podporu, protože s principem kolektivní viny máme historickou zkušenost a dle mého názoru do demokratické společnosti nepatří,“ uvedl Bareš.
Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku. MU Brno
S nápadem natočit video odsuzující ruskou agresi přišla absolventka lékařské fakulty Marija Buzinová. „Pocházím z Ruska, ale už deset let žiji v Evropě. Když Ruská federace zaútočila na Ukrajinu a vyhlásila 24. února válku, hluboce mě to ranilo a zdrtilo. Hned mě v tu chvíli napadlo, že určitě nejsem jediný Rus, který s touto válkou nesouhlasí,“ uvedla žena, která nyní pracuje jako lékařka v České Lípě.
Je to risk
Spojila se s krajankou Darinou Gribanovovou z fakulty sociálních studií a společně oslovily další ruské a běloruské studenty Masarykovy univerzity.
„Každý z nás věděl, že vyjádřit v tuto chvíli nahlas svůj názor je obrovským rizikem. Rusko přijalo nový zákon, který stanoví, že za jakýkoli protest proti této 'speciální vojenské operaci' bude následovat pokuta nebo ztráta svobody. Chceme ale lidem sdělit, že všichni Rusové nejsou zlí. Prostě jsme nemohli mlčet, stojíme o demokracii,“ dopnila Buzinová.
Za pravdu vězení
„Za to, co jsme ve videu řekli, nám hrozí 15 až 25 let vězení. Všichni ale věříme, že je velmi důležité, aby zazněl náš názor. Teď musíme ukrajinským lidem nejenom pomáhat, ale musíme i vstát a protestovat. My nejsme ruská vláda a zásadně nesouhlasíme s tím, co dělá,“ dodala Gribanovová.
Informace pro uprchlíky
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
„Hlavním poselstvím projevu bylo, že musíme hledat rychlejší cesty k řešení problémů a uvádět je do praxe, což však přesahuje samotné možnosti komise a vyžaduje jednotný postup členských států,“ komentoval dnešní řeč Ursuly von der Leyen, ve které zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny, poslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).
„Evropa musí bojovat. Ursula von der Leyenová nám dneska konečně nabídla sebevědomý projev, kde kolem citlivých věcí jako je válka v Gaze, podpora Ukrajiny nebo jádra nekroužila, ale přišla s jasnými postoji. To je to, co EU potřebuje,“ prohlásil Niedermayerův kolega Ondřej Kolář (TOP09, EPP). V některých oblastech by si nicméně uměl představit „konkrétnější nebo rozhodnější postoje“, například pokud jde o migrační politiku.
Kateřina Konečná (Stačilo!) označila řeč za agresivní a nejhorší, kterou kdy od šéfky EK slyšela. „Celou první část projevu jsme bojovali. Vůbec žádná nabídka řešení opravdových a skutečných problémů občanů EU, kterými jsou boj s chudobou, boj s energetickou krizí či absolutní nekonkurenceschopnost,“ uvedla. A kritizovala rovněž podle ní „jen další rozdávání peněz na zbraně“.
Generální tajemník OSN António Guterres se podle BBC vyjádřil k invazi ruských dronů do Polska.
„Tento incident... znovu zdůrazňuje regionální dopad a skutečné riziko rozšíření tohoto ničivého konfliktu,“ cituje agentura AFP jeho mluvčího Stéphana Dujarrica.
Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s protivzdušnou obranou Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a NATO, řekl polský premiér Donald Tusk.
