19°C
Ústředním motivem je sedící postava oděná do kardinálského roucha s typickým kloboukem, jenž vytahuje trn z tlapy dvouocasého lva. Celá scéna je umístěna v erbu. Právě kardinálský oděv a lev patří k atributům svatého Jeronýma, které se od druhé poloviny 14. století objevují i v našem prostředí. Dříve byl světec převážně zpodobňován jako kněz s knihou.
Zachránil nemocného lva
„Scéna odkazuje k příběhu, který měl svatý Jeroným prožít během svého asketického života v chalkidské poušti, byť se jedná o příběh přejatý z jiných legend. Lev byl zachráněn a stal se Jeronýmovým přítelem,“ vysvětlila výjev archeoložka Lenka Sedláčková ze sdružení Archaia Brno.
Kachel se nacházel ve sklípku pod vrstvou materiálu z druhé poloviny 15.století. „V českém a moravském prostředí se prozatím jedná teprve o šestý exemplář s vyobrazením svatého Jeronýma. V Brně se s ním setkáváme poprvé,“ podotkla archeoložka.
Archeologové udělali rekonstrukci nálezů po Římanech v Rakousku, vojenský tábor by měl podle nich přibižně odpovídat tomu brněnskému. Archaia Brno
Našli i svatou Dorotu
V odpadní jámě v Leitnerově ulici našli archeologové už dříve také zlomek ženské keramické plastiky, která pravděpodobně zpodobňuje svatou Dorotu. Ta v levé ruce drží košík, který je jedním z poznávacích znamení světice umučené kvůli křesťanské víře ve 4. století našeho letopočtu.
Ochrana před nemocemi a neštěstím
„Její košík měl být naplněn ovocem a růžemi. Svatá Dorota byla oblíbenou světicí i u nás, jak dokládají písemné památky, a to dokonce již ze 14. století,“ prozradila Sedláčková. Keramické plastiky v podobě madonek a světic plnily funkci amuletů, které chránily jejich majitele před nemocemi, neštěstím a zároveň měly zajišťovat vše dobré v jeho životě.
