Váš syn získal pro Českou republiku medaili v šermu po neuvěřitelných 113 letech…

Je to skvělý pocit. Byl jsem dojatý tak, že mi tekly slzy. Teď jsme momentálně s manželkou v Bělorusku, celá rodina fandila, i Sašova babička a dědeček. Byli jsme u televize, neskutečný zážitek. Takové emoce.

Syn také plakal, když vyhrál bronz…

Ano, emoce jej přemohly, plakal. My jsme mu po vítězném zápasu namluvili obrovskou gratulaci na Whatsapp. Když nám poté telefonoval, byl hodně dojatý. Plakal a říkal, že nás rodiče miluje a že jsme jedničky. To bylo tak krásné, že jsme s manželkou také ronili slzy. Celou noc jsme pak nespali, slavili jsme v těsném kruhu rodinném, a dostávali gratulace z celého světa. Až se vrátíme do Česka, bude velká oslava. Když nám dnes syn volal, nemohl mluvit, úplně ztratil hlas po tom, jak křičel radostí.

Věřil jste synovi? Prorokoval mu už před olympiádou medaili?

Já jsem byl přesvědčen, že ji doveze. Jen jsem nevěděl, jaký kov to bude. Medaile, kterou má Saša na krku, má váhu zlata. Udělal za posledních pět let tolik práce, vše obětoval tomuto sportu. A ještě ty dva covidové roky. Modlili jsme se k pánubohu, ten rozhodl, že si zaslouží medaili.

Váš syn ustál i náročné covidové časy, kdy kvůli zavřeným sportovištím trénoval v garáži svého bytu…

Celý rok nebyly závody, až teď v dubnu kvalifikace. V Brně byly závody po celoroční pauze. V tom nejhorším období, když covid řádil, seděl doma a trénoval. I já jsem sloužil jako terč. On do mě bodal přes kožich. Říkal »tatínku, musíš to vydržet, dělej mi figurínu«.

Vy tedy syna maximálně podporujete v jeho sportovním snažení?

Od samého začátku, od malička. Od osmi let, kdy začal dělat tento sport, řekli jsme si s manželkou, že i my musíme náš život obětovat. Snažili jsme se ho všemožně podporovat. Manželka jej vozila, když byl malý na závody po celé Evropě. Měl podporu i českého šermířského svazu, bez něj by to nešlo. Dávali mu peníze, zařizovali závody.

Dá se šermem v České republice uživit?

Těžko. Kdyby nebyli sponzoři, vůbec by nemohl tento sport dělat. Ale to by byla škoda, když ho to tak moc baví.

Na další činnosti asi nemá moc času, když denně několik hodin trénuje…

Ano, každý den má s trenérem hodiny šermu, také v tělocvičně musí zvedat činky, běhat, skákat apod. Jeho trenér je Ital Stefan Cerioni. I jemu patří gratulace, on se synem udělal zázraky.

Cerioni sám šermoval a na olympiádě v roce 1988 byl zlatý…

Ano, on sám je olympijský vítěz a dlouhodobě jako trenér má velké úspěchy. Trénoval ruský tým, s nimi získal také medaili. A se Sašou pracoval velmi pilně.

Je pravda, že váš syn se šermováním začal, aby nevysedával stále u klavíru a měl nějaký pohyb?

Ano, tak to začalo. Chtěli jsme, aby dělal nějaký sport. Manželka jej vodila na sportovní kroužky po celém Brně, začalo to volejbalem, basketbalem. Nakonec jsme byli v Sokolu v Brně a zahlédli jsme tam šermírnu. Tak tam zůstal až doteď.

Hrálo roli při výběru sportu, že nevlastní babička vašeho syna byla olympijskou vítězkou v šermu?

Tatínek mé manželky se podruhé oženil, jeho druhá žena byla Tatiana Samusenko, olympijská vítězka v šermu, také ve fleretu. Nevlastní babička Saši bohužel už zemřela. Byla známá po celém světě. Moje paní také trošku šermovala a věděla něco o tomto sportu, i proto syna k šermu vedla.

Zmínil jste, že je syn členem Sokola. Ostatně do Tokia si vezl jako talisman maskota Sokolíka Pepíka...

Sokolové mu dali takovou hračku jako talisman. Já jsem mu dal radu před odjezdem. Moje rada zněla »hlavu vzhůru, v každém případě je to vítězství. Důležité je myslet pozitivně.

Je váš syn optimista? Jakou má povahu, je hodně cílevědomý?

Je veselý, humorista, má spoustu kamarádů. A je moc ctižádostivý. Když má před sebou cíl, tak musí za každou cenu jej dosáhnout. Mně se na něm líbí, že dokáže udělat rychle neskutečné pokroky. Nejen ve sportu, ve zpěvu, ve skládání písní a dalších věcech. Jeho další vášní kromě sportu je hudba. Když byl covid a on musel sedět doma, skládal básně. Hraje skvěle na klavír, skládá písně, sám skládá hudbu i text, rappuje, už složil několik písní. Jsou pěkné, má úspěch na youtube.

VIDEO: Alexander Choupenitch představuje svůj sport.

Fotogalerie
17 fotografií