Gotickou kapli zasvěcenou Panně Marii nechal v Brně postavit v roce 1297 král Václav II. Zboření rozlehlé kaple, kterou svého času daroval Jan Lucemburský Elišce Rejčce, vyvolalo již v roce 1908 v Brně silné vášně. Bránila totiž rozšiřování ulic a rozvoji města. Kvůli nevoli tehdejších Brňanů ale museli radní slíbit, že zbytky kaple uschovají a později ji znovu postaví.

Brno stejně staré a významné památky, kromě Špilberku a staré radnice, nikdy nemělo. Zbourání kostela proto nelibě nesl i tehdejší následník rakousko-uherského trůnu Ferdinand d'Este.

Mezi některými argumenty pro bourání, mimo vlastní spekulaci s pozemky, bylo i to, že kaple překáží zamýšlené trati tramvaje na ulici Zámečnické – ta byla dokončena v roce 1913, a také to, že se otevře velkolepější pohled na průčelí Nové radnice - sídla magistrátu.

Kaple v parkovacím domě?

„Naším cílem je znovupostavení Královské kaple, která stávala do roku 1908 na Dominikánském náměstí v Brně a v současné době je po částech rozebrána v archivech,“ nastínil iniciátor spolku pro obnovení památky Tomáš Ferby. Spolu s dalšími nadšenci chystá petici, která by úřady přiměla, aby splnily dávný slib předků.

Úvahy o obnovení kaple, která stávala zhruba v místech dnešního paláce Jalta, se přitom vedou dlouhé roky. Brněnský magistrát už před devíti lety uvažoval, že by interiér vzácné kaple „obnovil“ v nejvyšším patře parkovacího domu Domini. Ze záměru ovšem sešlo.

Na zbytky památky se práší v depozitářích

Zbytky sloupků, hlavic, gotických oken a základových kamenů se nyní nacházejí v depozitářích v Žabovřeskách a na Špilberku. Část z nich je také v kryptě pod Petrovem, v Mincmistrovském sklepě a v Křížové chodbě na Nové radnici.

„Všechny pozůstatky jsou dobře uložené. Nehrozí proto, že jednotlivé části památky zchátrají,“ shodují se památkáři.