Jan Plovajko, který se narodil v roce 1922 na Podkarpatské Rusi, před dvěma týdny oslavil 95 let. „Byl to první pamětník gulagů, se kterým jsem dělal rozhovor. Byl vězněn v jednom z nejhorších táborů, v gulagu Norillag za polárním kruhem. Byla tam obrovská zima, zásobování vázlo, ničila je tma, těžká práce v dolech. Především ze strany kriminálních vězňů docházelo k násilí,“ líčí jeden z autorů výstav Adam Hradílek.

Plovajko se do gulagu dostal, protože v roce 1939 spolu s bratrem a otcem utekl před nacisty z Podkarpatské Rusi do Sovětského svazu. Podobně jako asi osm tisíc jeho krajanů byl krátce po překročení hranic zatčen a odsouzen ke třem letům do gulagu.

„To byla typická sazba. Když jste byli shledáni špionem, tak jste si mohli odsedět i patnáct let. Právě k této nejvyšší sazbě byli odsouzeni dva židé z Podkarpatské Rusi. Přiznali se, že jsou špióni, protože si mysleli, že to bude polehčující okolnost. Naopak. Oba zemřeli v gulagu,“ vypráví Hradílek.

Tisíce Čechů v gulagu zemřelo, Plovajko se dočkal amnestie, která byla pro československé vězně vyhlášena po napadení Sovětského svazu nacisty. Narukoval do československé armády v SSSR, prošel celou frontu, zúčastnil se bitvy na Dukle. Při bitvě o Kyjev zemřel jeho bratr Vasil. „Plovajko se po válce usadil v Trutnově a je jedním z posledních čtyř českých pamětníků gulagu, kteří žijí v naší zemi,“ říká autor výstav.

Video
délka: 00:49

Dvě výstavy Čechoslováci v gulagu a Židé v gulagu k shlédnutí v Brně až do konce května. Markéta Malá

Výstavy nejsou založeny pouze na vyprávění pamětníků, ale historici zkoumali i archiválie NKVD. „Natočili jsme rozhovory s asi 50 pamětníky a také jsme se ptali jejich příbuzných. Získali jsme asi třináct unikátních písemných rukopisných vzpomínek. Kromě českých archivů nám pomohly materiály NKVD, které jsme získali především v ukrajinských archivech,“ tvrdí historik.

Výstava má připomenout nejen oběti z řad Čechoslováků na území někdejšího Sovětského svazu, ale i poukázat na brutalitu komunistického režimu. O ní se na rozdíl od té nacistické moc nehovoří. „Připomínáme si kulaté osmičky, také rok 1948. Je nutné si uvědomit, že rizika ztráty demokracie jsou přítomny v jakékoliv společnosti,“ připomíná ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

„Podobné výstavy jsou prevencí proti extremismu. Gulagy byly stejně šílené jako nacistické koncentráky a vznikly mnohem dříve. Na rozdíl od koncentráků o nich víme stále velmi málo a nevíme moc ani o Češích, kteří jimi prošli,“ říká historik Pavel Paleček z atomového krytu na Husové ulici v Brně, kde je výstava do 27. května k vidění.

Fotogalerie
12 fotografií