„Všechno začalo mým manželem, byl to hrozný člověk. Pak zemřela maminka, to bylo mojí dceři sedm let. Zůstala jsem na všechno sama,“ tvrdí Jana a dodává, že začala mít vážné zdravotní problémy údajně v důsledku špatného vztahu s mužem. Už patnáct let je v invalidním důchodu.
„Prodělala jsem tři infarkty, ale důchod mám kvůli psychickým potížím. Zklamal mně i nejbližší člověk. Dcera, kterou jsem opečovávala. Našla si přítele, a ten se mnou jednal jako s dobytkem,“ vzpomíná Jana, která není se svou dcerou v žádném kontaktu. Nestýká se ani se svým otcem.
Skoro jí umrzla noha
Jana v rámci speciálních prohlídek s brněnskými bezdomovci provází městem. Na některá místa má špatné vzpomínky, například na tzv. myší díru pod vlakovým nádražím.
„Tady jsem se setkala s hodně zlým člověkem. Za ty roky jsem ale poznala spoustu agresivních bezdomovců, feťáky. Okradli mě mnohokrát. Málem mi umrzla noha, prodělala jsem vážné horečky, plicní edém. Nikomu bych nepřála zažít to, co jsem zažila já,“ tvrdí a dodává, že často končila na pohotovosti.
Bezdomovkyně Jana Markéta Malá
Na ulici žila dva roky. „Spala jsem různě. Například na zahrádce v hospodě, v zimě přikrytá jen bundou nebo krabicí. Často jsem spala v podchodu pod brněnským nádražím, v průchodu do domu na Masarykově ulici,“ vyjmenovává Jana. Když jí bylo hodně zima, jezdila mnoho hodin brněnskou MHD a přespávala v trolejbusech, tramvajích nebo autobusech.
Alkoholu se ani nedotkne
Dušuje se, že alkohol nepije. „Mám nemocné srdce a odmalička nesnáším alkohol. Nikdo mě nedonutí, abych pila. Jiní bezdomovci samozřejmě chlastali hodně. Můj přítel taky pil, ale kvůli mně přestal pít jakýkoliv tvrdý alkohol nebo víno,“ tvrdí Jana a vysvětluje, že nechce vypadat staře a strhaně.
Nyní se snad Janě blýská na lepší časy. „Bydlíme teď na charitě, je nás tam osm. Dostaneme šampon, ručník, máme koupelnu. Večeři dostáváme. Já s přítelem chodíme každý večer do kostela. Věřím, že se z toho dostaneme,“ myslí si a dodává, že si jako dítě přála být zpěvačkou. Ví, že tento sen už neuskuteční. Nyní má ale novou vizi. Chtěla by žít a pracovat v Rakousku.
