8°C
Napínavý příběh se odehrál v roce 1942. Na padáku byl na Strážnicku vysazen kapitán československé zahraniční armády v Anglii Oldřich Pechal, který se musel od počátku skrývat před gestapem. Brzy následovala tzv. heydrichiáda, kdy nacisté své úsilí likvidovat české vlastence ještě vystupňovali. V jejich hledáčku se ocitl i učitel Cyril Žižlavský z Kyjova.
„15. dubna 1942 byl učitel na cestě do školy zatčen dvěma gestapáky, kteří ho vzali mezi sebe a vedli směrem k náměstí. Když šli kolem dveří obchodu, Žižlavský gestapáky rozhodil, vběhl do obchodu a přes obchod na dvůr a zahradami prchal. Gestapáci po něm stříleli a zranili ho do pravého boku a levé ruky. Přesto se mu podařilo utéci,“ informuje kronika města Kyjova z let 1939–1945.
Pomoc našel Žižlavský u manželů Dunděrových. „Oba rodiče ho ošetřovali. Věděli proto, že jim hrozí nebezpečí,“ uvedl ve svých vzpomínkách syn Vladimíra a Gabriely Dunděrových Jiří. Dunděrovi vzápětí pomáhali i Oldřichu Pechalovi, který mezitím onemocněl a potřeboval lékařskou pomoc. Několikrát přitom měnil místo svého úkrytu.
„Tatínek do všech míst jezdil ošetřovat Pechala i prostřelenou ruku Žižlavského. Když tatínek nemohl, jezdila je na kole ošetřovat maminka,“ doplnil Jiří Dunděra.
Rodiče dvou dětí přitom museli být velmi obezřetní. V Kyjově totiž byla nejen spousta vlastenců, ale i zrádců. „Podařilo se mi získat česky psaný originál dopisu kyjovských občanů z roku 1942, kteří městskou radu žádali, aby městské náměstí v Kyjově neslo jméno Adolfa Hitlera. Hlavní ulice se pak měly nazývat podle nacistických funkcionářů, jmenovitě je uveden Heydrich,“ upozornil provozovatel Military muzea ve Vlkoši Petr Něnička.
Manželé Dunděrovi byli společně s dalšími vlastenci dopadeni poté, co odbojovou skupinu naboural kolaborant Viktor Ryšánek. „Všichni zatčení byli pak 1. července 1943 v Brně popraveni. Byli to: ředitel školy a starosta Kyjova Matěj Urban a jeho manželka Antonie, Dr. Vladimír Dunděra a jeho manželka Gabriela, odborný učitel Emil Cejp, Heřma Štěpánková, Karel Weizenbauer,“ upřesňuje kronika Kyjova.
Zatímco pro české vlastence byl prezident Edvard Beneš symbolem demokracie, někteří obyvatelé Kyjova žádali, aby hlavní náměstí města neslo jméno Adolfa Hitlera. Z období 2. světové války je v Military muzeu ve Vlkoši hodně dochovaných předmětů. Hynek Zdeněk
