Nenechte se napálit!
Seriálová Julie opravdu málem naletěla falešnému bankéři, který měl jediný záměr: vylákat z ní přístupová hesla do internetového bankovnictví, přimět ji vybrat veškerou hotovost a následně ji donutit k uzavření nevýhodného úvěru, případně k uložení jejích peněz do bitcoinmatu. Právě na falešné bankéře, policisty, finanční úředníky nebo pracovníky call-center se zaměřuje první díl tohoto televizního seriálu.
„V ČSOB takové podvodníky označujeme jako Volače a všem našim klientům připomínáme, že neplánovaný a předem nenahlášený hovor z banky se odehrává ve zcela ojedinělých případech. Pokud vám někdo bude volat s tím, že potřebuje vaše přístupová hesla do online bankovnictví, okamžitě zavěste. Zavolejte zpět na číslo své banky, ne na číslo, které vám právě volalo. V bance jednoduše ověříte, zda skutečně vyšetřují podezřelé transakce na vašem účtu. A ještě jedna důležitá věc: bitcoinmat neslouží jako bankovní vkladomat. Bitcoinmat je určen výhradně na nákup a prodej kryptoměny,“ zdůrazňuje Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB.
Manipulativní techniky
Tyto hrozby je stále náročnější rozpoznat, protože kromě známějších praktik se objevují nové způsoby, jak někoho okrást nebo od něj získat citlivé údaje. Navíc tito podvodníci často pracují koordinovaně v týmu, ve volání se střídají a navzájem se kryjí. Snaží se vás vystrašit informací, že byl váš účet napaden a je třeba peníze na něm „zachránit“.
„Občas podléháme pocitu, že zločin na nás číhá někde v potemnělé ulici. Obzvlášť v digitálním světě je třeba se mít na pozoru nonstop. Policie zaznamenává denně až 55 podvodů tohoto typu! Denně tak vyslechneme oběti, které si myslely, že jim se to stát nemůže. Průměrná škoda, se kterou se setkáváme, je 300 000 Kč, ale bohužel bývá v některých případech v řádech milionů korun. A navíc je bohužel stále mnoho nekale vylákaných úvěrů, které je potom nutné splácet,“ varuje vedoucí Odboru prevence Policejního prezidia České republiky Zuzana Pidrmanová. A dodává, že se lidé nemají za co stydět a v případě, že byli takto podvedeni, ať se nebojí obrátit na linku 158.
Manipulativní techniky jsou velmi důmyslné. Pachatelé dovedou napodobit prakticky jakékoli telefonní číslo, a tak se může opravdu stát, že na displeji uvidíte telefonní číslo své banky. Využívají dokonce i jména skutečných zaměstnanců. Varovným signálem při takovém telefonátu je tlak a apel na strach. Cílem podvodníků je přesně tyto emoce vyvolat, protože tím spíš člověk udělá to, co se po něm chce. Snaží se vylákat vzdálený přístup do vašeho zařízení nebo vám jednoduše nadiktují číslo rádoby bezpečného účtu, kam máte peníze zaslat pod legendou, že se jedná o nový účet.
„Pro Mastercard je bezpečnost při placení absolutně klíčové kritérium. Věnujeme velké úsilí, abychom zajistili kybernetickou bezpečnost všem našim klientům, které pravidelně upozorňujeme na různé druhy kybernetických rizik. Také lidem připomínáme, ať svou platební kartu mají vždy na očích a nikomu cizímu ji nepůjčují,“ říká Barbora Tyllová, produktová ředitelka ve společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Seriál Tohle radši nezkoušejte!
Desetidílný seriál „Tohle radši nezkoušejte!“, jehož cílem je divákům popsat, ale i ukázat, jak se bránit deseti největším kybernetickým hrozbám v digitálním světě, vznikl v Televizním studiu ČT Ostrava. Česká televize ho bude vysílat každý den od pondělí do pátku od 9. do 20. prosince vždy od 17:40 hodin na ČT1 a následně v archivu iVysílání ČT. Nový pořad zařadila Česká televize do vysílání úmyslně před vánočními svátky, kdy dochází ke kybernetickým útokům v největší míře.
