„Pokladnice historie plynárenství“ přispívá k šíření plynárenské osvěty a vzdělávání, je vyhledávaným objektem návštěv škol, odborníků, cizinců i běžných občanů, kteří se zajímají o historii obecně, případně o vývoj techniky a energetiky. Návštěvníky seznamuje s historií a vývojem českého a světového plynárenství, od jeho počátků až po současnost, s vizí jeho budoucnosti.

Vznik muzea

Myšlenkou založit Plynárenské muzeum se zabývaly generace plynárníků. Ale teprve v roce 1993 se předsednictvo Českého plynárenského a naftového svazu s představenstvem Pražské plynárenské dohodlo, že plynárenské muzeum založí. Cílem tohoto kroku bylo uchovat pro budoucí generace předměty související s vývojem plynárenství, tohoto významného oboru energetiky. Zřizovatelem a provozovatelem Plynárenského muzea se stala Pražská plynárenská.

Cesta za exponáty

Začátky bývají těžké a vzhledem k tomu, že se z minulosti plynárenství opravdu mnoho nezachovalo, mnozí nevěřili, že by se to muzeu vůbec podařilo. Byla totiž propásnuta dvě velmi významná období 20. století, ve kterých bylo ještě možno mnoho muzejních předmětů bez problémů získat. Bylo to především období rušení lokálních karbonizačních plynáren v 50. a 60. letech a období počátků záměny svítiplynu zemním plynem v 60. a 70. letech. Mnoho zajímavých spotřebičů, které nešlo přestavět ze svítiplynu na zemní plyn, skončilo ve šrotu. Několik skvostů se ale našlo mezi plynárníky, další přibyly na základě podaných inzerátů a zapálenosti nadšenců muzea.

Zajímavosti a rarity Plynárenského muzea

Muzeum seznamuje návštěvníky s historií a vývojem světového a českého plynárenství od jeho samých počátků až po současnost. Členěno je do několika sekcí, od těžby a výroby plynu až po jeho užití k nejrůznějším účelům. Najdeme zde originály zařízení či spotřebičů i modely různých plynárenských a plynových zařízení. V Evropě unikátní je zrekonstruovaný model technologické části plynárny Michle, který byl vystaven na výstavě Plyn, voda, zdravotní technika v roce 1937 v Praze. K zajímavostem a raritám muzea patří pozůstatky nejstarší pražské plynárny v Karlíně z roku 1847, oválný plynovod z Karlova Mostu z roku 1878, novorokoková zámecká plynová kamna Villeroy & Boch ze 70. let 19. století, plynová promítačka filmů „Bavaria“ a plynový diaprojektor „Laterna Magica“ z konce 19. století, „viktoriánský“ plynový radiátor či plynové ohřívače vody  „Davis Geyser“. Dále plynový tvarovač klobouků z Anglie, waflovač z Německa, česká automatická pračka Moretta s plynovým ohřevem vody, secesní plynový interiérový lustr, plynový mandl, lednička nebo řada historických plynových pražiček kávy, žehliček a ohřívadel kadeřítek vlasů.  V muzeu najdete největší sbírku plynoměrů u nás, více než 150 plynoměrů nejrůznějších typů, od těch z počátků plynárenství (nejstarší plynoměr je z roku 1873) až po nejnovější, tzv. chytré plynoměry. Raritou je i mincový plynoměr Glozar.

Návštěvníci v muzeu mohou obdivovat i největší sbírku historických plynových spotřebičů KARMA na světě – ohřívadla žehliček, vařidla, trouby, sporáky, reflektorová i lázeňská kamna, radiátory, nejrůznější topidla nebo řadu nástěnných ohřívačů vody.

Ohlédnutí za pětadvaceti lety muzea

Plynárenské muzeum se stalo významnou součástí technického vzdělávání studentů různých škol, zájemců o historii techniky, plynárenských odborníků apod. Muzeum vyhledávají i zahraniční plynárenské delegace a výpravy, a to nejen z Evropy, ale i ze vzdálené ciziny, např. Austrálie, Bolívie, Indie, Iránu, Japonska, Jižní Korey nebo Malajsie.

O tom, že Plynárenské muzeum plní dobře svůj účel, svědčí mnoho pochvalných zápisů v knize návštěv. Za dobu existence Plynárenského muzea navštívila jeho expozici také řada filmařů a televizních štábů. Natáčely se zde různé reportáže a propagační filmy souvisejících s historií plynárenství např. „Hledání ztraceného času“ filmového historika Karla Čáslavského. 

Plynárenské muzeum stojí za to vidět.