18°C
Normální tělesná teplota člověka je základním ukazatelem zdravotního stavu a homeostázy těla. Správně se pohybuje v rozmezí od 36,5 do 37,5 °C a je ovlivněna mnoha faktory. Mezi ně patří individuální metabolická aktivita, věk člověka a vnější podmínky, zejména teplota prostředí. Pokud teplota klesne pod normální hranici, hovoříme již o snížené tělesné teplotě.
Tento stav může nastat v důsledku dlouhodobého vystavení chladu, některých zdravotních problémů a jako vedlejší účinek některých léků. Hypotermie, kdy tělesná teplota klesne pod 35 stupňů Celsia, je již považována za vážné ohrožení, které může vést k poruše vědomí, selhání orgánů a v některých případech i ke smrti.
Opakem je horečka. Ta je charakterizována vysokou teplotou nad 40 stupňů Celsia, která má smysl v boji proti patogenům, ale je zároveň nebezpečná.
V každém případě platí, že pokud teplota vybočuje z normálních hodnot, jedná se o příznak nějakého procesu narušujícího zdravotní rovnováhu v těle. Protože se jedná o důležitý příznak, je nezbytné teplotu sledovat, a to i z důvodu prevence zhoršení případného onemocnění.
Co je to snížená teplota a jaké jsou její nejčastější příčiny?
Snížená teplota je stav, kdy tělesná teplota klesne pod normální hranici 36,5 stupně Celsia. Pokles může být mírný nebo výraznější. Hypotermie je klinicky definována jako tělesná teplota nižší než 35 stupňů Celsia.
Mezi nejčastější příčiny patří vystavení chladnému prostředí, které je typické pro zimní měsíce, nebo situace, kdy člověk podcení přiměřenost svého oblečení.
Dalším faktorem může být zhoršená schopnost organismu regulovat teplotu v důsledku určitých zdravotních potíží. Mezi ně patří poruchy štítné žlázy, cukrovka, metabolické poruchy, nadměrné vyčerpání, dehydratace nebo vedlejší účinek některých léků. Některé faktory jsou specifické pro dospělé, jiné se týkají spíše dětí a starších osob.
Právě tyto dvě skupiny jsou k podchlazení nejnáchylnější, protože mají nižší schopnost termoregulace. Riziko podchlazení zvyšují také některé sporty, například plavání ve studené vodě, při kterém dochází k velmi rychlým ztrátám tělesného tepla.
Snížení teploty je také spojeno s některými následnými účinky, zejména s dýchacími obtížemi, zvýšenou únavou nebo stresem.
Související příznaky a kdy je nejrizikovější?
Kromě snížení tělesné teploty se podchlazení projevuje také třesavkou, zimnicí, zpomalením reakcí a řeči, zmateností, ospalostí nebo dokonce ztrátou vědomí.
Může dojít také ke zhoršení koordinace, což následně zvyšuje riziko úrazů. Jedním z paradoxních příznaků je pocit tepla, který může vést postiženého k odhalování těla a svlékání, což situaci ještě zhoršuje.
Hypotermie je nebezpečná, pokud postižený není schopen adekvátně reagovat na chlad. Proto je třeba dát si pozor na zhoršené reakce a poruchy vědomí.
V této fázi může docházet k závažným komplikacím, zejména k zástavě srdce, problémům s dýcháním nebo dokonce k bezvědomí. Všechna tato rizika se týkají hlavně osob s existujícími zdravotními problémy, starších osob, které mají sníženou schopnost termoregulace a zejména malých dětí, které jsou na výkyvy teplot nejnáchylnější.
Proto je při prvních známkách hypotermie a souvisejících příznaků nezbytná stabilizace tělesné teploty. Tato první pomoc by měla zahrnovat teplé oblečení, přikrytí přikrývkou a okamžitý přesun podchlazené osoby do teplého prostředí.
Jak postupovat, jaká je léčba a co dělat u dětí
Při zjištění příznaků hypotermie u dětí je velice důležité jednat rychle, ale řešení pro děti i dospělé je zhruba stejné.
Prvním krokem je přesun do teplejšího prostředí a výměna studeného nebo nedostatečného oblečení za teplé, ideálně s několika vrstvami. Zahřívání by zároveň mělo být postupné, nikoliv náhlé. Organizmus by mohl utrpět šok.
K tomu můžete použít teplé přikrývky nebo své tělo, které předává teplo. Zároveň však dbejte na to, abyste se vyhnuli tření nebo masírování postižených míst, to by mohlo způsobit další poškození. V případě, že je podchlazený člověk při vědomí, je nejlepší podat mu teplý nápoj, který zvýší teplotu přímo uvnitř těla.
Při závažnějším podchlazení nečekejte s vyhledáním lékařské pomoci. Pouze lékař totiž může poskytnout specializovanou léčbu určenou k zahřátí krevního oběhu.
Na závěr si dovolíme ještě jednu důležitou radu: jedním z lidových receptů na „zahřátí“ je alkohol. Ten však rozšiřuje cévy, což způsobuje rychlejší únik tepla. Této metodě se vyhněte, může způsobit více škody než užitku!
