Díky zastropování cen, které před nedávnem definitivně posvětila vláda, by měly vysoké ceny energií dopadnout na české domácnosti o něco mírněji. Elektřina nebude odběratele stát více než 6 050 Kč za megawatthodinu včetně DPH, zemní plyn 3 025 Kč za megawatthodinu včetně DPH. K těmto částkám se připočítá ještě regulovaná část ceny energie, například platba za distribuci a další platby.

Zastropováním cen však energetická krize a s ní spojená drahota nekončí. Někteří dodavatelé energií poukazují na to, že cenový strop je jen krátkodobým řešením, které pomůže překlenout hlavně letošní topnou sezónu. Zákonodárci by se měli zamyslet nad tím, jaká další opatření vedoucí k trvalému řešení energetické krize v následujících 12 měsících přijmou a promítnou do tuzemského a evropského trhu.

Nutná bude především revize klimatických cílů a rovněž definování vhodného energetického mixu stojícího na stabilních zdrojích – jaderných a uhelných elektrárnách – a promyšleném, nikoliv ideologicky budovaném podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Burza selhává

Podle energetických expertů bude na cestě z krize stěžejní proměna evropské energetické burzy, která přestává plnit svou funkci. Ukazuje se, že situaci spíše komplikuje a přispívá k likvidaci průmyslové výroby. Pokud má společný evropský trh s energiemi, reprezentovaný například burzou v Lipsku, pokračovat, bude zapotřebí jej znovu nastartovat a přenastavit.

Dalším důležitým opatřením by měla být změna systému obchodování s emisními povolenkami. Mluví se například o opatření, kdy by se část peněz z výnosů z prodeje emisních povolenek využila na pokrytí nákladů státního rozpočtu, které mají zmírnit sociální dopady současných vysokých cen plynu a elektřiny.

Obchodníci s energiemi pod dohledem

Pro to, aby se evropský energetický trh opět stabilizoval, bude důležitý důslednější dohled nad obchodníky s energiemi. Část dodavatelů se kloní k názoru, že bude nutné zamezit obchodování s elektřinou všem subjektům, které nebudou mít licenci na dodávky energií či její výrobu.

Energetický trh je totiž velmi liberální a může na něj vstoupit v podstatě kdokoli, s minimem kapitálu nebo finančních záruk. Nadcházející měsíce by se proto měly nést v duchu nejen znovunastolení stability na trhu, ale také zajištění toho, aby trh fungoval konkurenceschopně a zároveň bezpečně pro všechny odběratele.

Aby se situace na energetickém trhu dostala znovu do normálu, bude navíc nutné více „namixovat“ energetické zdroje. Klíčové bude vyvázání se ze závislosti na drahém zemním plynu. Stabilními zdroji výroby elektřiny by neměly být paroplynové elektrárny, které vyrábějí elektřinu z drahého zemního plynu, ale uhelné a jaderné elektrárny. Kdyby se podařilo tento přístup přehodnotit, s nejvyšší pravděpodobností by to vedlo ke snížení cen energií a postupnému urovnání situace na trhu.