Šetřit tu není moudré

Každý gurmán, kterému není uzené proti srsti, vám jistě řekne, že levné uzeniny jakéhokoliv druhu se rozhodně kupovat nevyplácí, alespoň pokud máte funkční chuťové buňky. Obvykle se tyto produkty dělají narychlo a pásově, což se samozřejmě na konečném výsledku velmi neblaze projeví.

Mnohem lepší jsou domácí uzené pochutiny, za které si však ale také často připlatíte. Jejich výroba není laciná, a to už jen kvůli množství času, který je potřeba pro to obětovat.

Je tedy dobré se zamyslet, zdali se vám vůbec vyplatí kupovat sice kvalitní, na druhou stranu však dost drahé domácí uzeniny, když si je vlastně můžete vytvořit doma sami. Dokonce kvůli tomu nemusíte procházet žádnými rychlokurzy. Vše potřebné se totiž dozvíte na internetu.

Sociální sítě a uzení

Uzení se hlavně v poslední dekádě stalo u nás ohromně populární. A co je populární, to se dříve nebo později dostane i na sociální sítě. Díky tomu můžete čerpat inspiraci jak z YouTube videí, tak třeba na Facebooku, případně na Instagramu.

Samozřejmě, že můžete narazit i na zavádějící či zcela nepravdivé informace, avšak právě na sociálních sítích se za pomoci komentářů dalších uživatelů můžete snadno dozvědět, který příspěvek je pro vás užitečný a co je spíše jen snůška nepoužitelného blábolení.

Každé maso je vhodné

Základem každého uzení je samozřejmě maso. Je možné udit ale i jiné dary přírody, kupříkladu houby, brambory, papriku, rajčata či další druhy zeleniny. Lidé si však nekupují udírny kvůli zelenině, ale k tepelnému zpracování masa a výrobku z něj.

Maso se dá použít víceméně jakékoliv. Není tak problém, když si vyberete kuře nebo rybu místo vepřového kolene či srnčího hřbetu. Maso rovněž lze i zpracovat a vytvořit z něj klobásky, které se k tomuto účelu také dokonale hodí. Uzení je udělá ještě chutnějšími, a navíc se díky tomu zvýší i jejich trvanlivost.

Sůl je základ

Ať už si vyberete jakékoliv maso, je potřeba použít vhodnou sůl. Ta je v tomto případě zásadní, jelikož jinak se maso správně nevyudí, což neodvratně povede k jeho vyhození do odpadkového koše.

Sůl můžete použít klasickou stolní, ovšem chcete-li něco opravdu extrovního, sáhněte po mořské alternativě. Je pravda, že většina lidí nepozná chuťově rozdíl, ovšem praví gurmáni by to rozeznat měli.

Maso by se mělo nasolit minimálně na 24 hodin. Hodně záleží na typu. Kuřecí, kachní či třeba bažantí maso je možné nechat nasolené jen den či dva. Co se však týče červených mas v čele s vepřovým, ty potřebují být naložené v soli mnohem déle, a sice alespoň měsíc. Díky tomu budou křehčí a chuťově zajímavější.

Klasická metoda nasolení

Většina lidí prostě maso pořádně prosolí a odloží někam do chladu. Ideální je lednička, v zimě pak špajz. K masu by se hlavně neměl dostat vzduch, čehož můžete dosáhnout za pomocí potravinářské fólie, respektive uzavíratelné nádoby.

Sůl není nezbytné používat samotnou. Existují i jiné druhy koření, které dokáží přispět ke zlepšení chuti masa během uzení. Nebojte se je přidat k soli, uvidíte, že se to na výsledku pozitivně projeví.

Solný roztok

Méně používanou, i když také doporučovanou metodou, je nakládání do solného roztoku. Nejde o žádnou alchymii. Prostě stačí jen nasypat do vody sůl a další koření, společně je povařit pro intenzivnější chuť a nechat odstát, než roztok vychladne.

Pak už stačí jen do výsledného produktu maso naložit a nechat spát po doporučenou dobu v chladu a klidu.

Autor: VLADEKO spol. s r.o.

S kvalitní udírnou si ušetříte spoustu trápení

I když mnoho zkušených udičů nedá dopustit na klasické udírny, jejich éra se nezadržitelně blíží ke svému konci. Stejně jako v jiných odvětvích, i zde nastupují moderní technologie, jež mohou s klidem ovládat i naprostí laici, co nemají s uzením takřka žádné zkušenosti.

Moderní digitální udírny jsou specifické hlavně jednoduchým ovládáním a snadnou regulovatelností. I když u těch nejlepších strojů není vlastně ani co pořádně regulovat. Stačí navolit správnou teplotu, zvolit odpovídající kusy masa či zeleniny a dát do udírny.

V tomto případě se nemusíte bát, že byste snad zaspali vhodnou dobu k vytahování potravin. Udírna se sama vypne, jakmile zjistí, že je vše hotovo. K tomuto účelu se používá speciální jehla, jež je napojena na přístroj.

Klidně si tak můžete špacírovat mezi udírnou a domovem, jak je libo. Stačí jen vše nastavit a můžete se jít klidně třeba dívat na televizi.

Výhoda digitálních udíren spočívá mimo jiné i v tom, že jsou docela lehké a kompaktní. Přesouvat je z místa na místo tak není nic složitého ani namáhavého. Většina z nich se dokonce vleze i do malé dodávky. Není tak problém schovávat po každém použití udírnu třeba do garáže či zahradního domku. Udírny nového střihu určitě nepatří mezi ty nejobjemnější zahradní pomocníky.

Uzení moderními metodami a za pomocí nových přístrojů sice mnoha staromilcům moc nevoní, nicméně stejné brblání provázelo i uvedení domácích elektrických grilů, které dnes patří mezi ty nejprodávanější. Je vysoce pravděpodobné, že stejný osud potká i digitální udírny.