Zálibu v ostrých pokrmech objevila Magdalena až v dospělosti, když začala cestovat po světě a ochutnávat zahraniční kuchyně. Pikantní pokrmy ji zaujaly. A když se seznámila se svým nynějším přítelem Jamesem, který je původně z Anglie, rozhodla se začít pěstovat v Praze v Jahodnici vlastní chilli papričky, připravovat z nich omáčky, a jít s kůží doslova na trh. „Pro kolemjdoucí to musí být trochu exotický pohled,“ směje se Magda. „V zahrádkářské kolonii tam všichni pěstují jablíčka, hrušky a broskve a mezi nimi prosvítá zahrádka plná chilli papriček.“ Její okouzlení pálivým ji ve spolupráci s Dominikou Wittenberg Gašparovou ponoukalo k tomu, aby o chilli napsaly knihu Chilli: Průvodce světem pálivého jídla, která je od loňského listopadu k mání v knihkupectvích.„Fascinuje mě, kolik různých odrůd chilli může být, kde rostou a kolik omáček z nich lze vůbec vyrobit,“ připomíná Magda, která je původním povoláním novinářka. „Tím, že si je spousta lidí na svých zahrádkách zkouší křížit, vzniká takové množství rozdílných chilli papriček, že to nejde spočítat,“ dodává.

Paprička nemusí jen pálit

Spousta lidí si pod pojmem chilli paprička představí něco, co má v ústech hlavně pálit. Podle Magdy tomu tak ale úplně není. Spousta papriček má totiž svou specifickou chuť, již jejich ostrost pouze doprovází. „Například paprička Bishop‘s Crown tolik nepálí, zato voní po exotickém ovoci,“ líčí s tím, že takových papriček je více. Nezřídka se proto kombinují i se sladkými pochutinami, jako jsou limonády nebo čokolády. Mnozí si také myslí, že chilli papričky jsou jen červené, přitom ve skutečnosti je jich plný karneval barev. „Mohou být žluté, zelené, bílé, oranžové ale třeba i fialové nebo hnědé,“ upřesňuje Magda, která svému příteli pomáhá ve firmě Chilli SOS. V Praze prodávají jak své vlastní výrobky, tak i distribuují řadu pozoruhodných zahraničních pálivých specialit.

Na talíř, do uší i na lodě

Mnohé také může překvapit, že chilli papričky nemají využití pouze při přípravě pokrmů. Své místo mají podle Magdy také v medicíně, a to konkrétně díky kapsaicinu, což je právě onen alkaloid, jenž způsobuje pálivost. Zároveň se jedná i o látku, která bývá ve vyšší koncentraci využívaná do pepřových sprejů. „U těch nejpálivějších extraktů kapsaicinu stačí opravdu přidat stopové množství do hrnce, třeba dvě tři kapky, a máte pálivý celý pokrm,“ vysvětluje. Ostrá jídla například pomáhají proti vysokému krevnímu tlaku, uvolňují sliznice a pomáhají při nachlazení. Aplikace chilli zase údajně napomáhá proti ušním zánětům a mykózám. „Má totiž antimikrobiální a antimykotické účinky a také bývá využíváno kvůli tišení bolesti, kdy dokáže přetížit receptory vnímající bolest, takže po přiložení náplastí s chilli člověk za chvíli žádnou bolest nevnímá,“ vysvětluje Magda. Na druhou stranu se s nimi musí opatrně, protože ty nejpálivější odrůdy dokážou podráždit lidskou pokožku nebo sliznice. Kdo někdy připravoval chilli v kuchyni, ví moc dobře, že není radno si bez důkladného omytí sahat rukou do obličeje. A neméně zajímavé je jeho využití v kosmetice nebo námořnictví. „Nátěry s přídavkem chilli se potírají trupy lodí, díky kterým se na ně při plavbách nepřichytí různí hlavonožci ani chaluhy, protože s tou pálivou látkou samozřejmě žádný organismus nechce přijít do styku,“ směje se šarmantní rusovláska.

Pálí opravdu jen dvakrát?

O pálivých pokrmech se nezřídka tvrdí, že pálí dvakrát. Poprvé, když je jíme, podruhé, když jdou z těla ven. „Nejhorší to pochopitelně mají účastníci nejrůznějších soutěží v pojídání pálivého. Ti právě nejvíc trpí až druhý den, což už nikdo nevidí,“ doplňuje Magda s tím, že sama se ovšem na rozdíl od jejího přítele podobných soutěží neúčastní. „Mám ráda rozumně pálivá jídla. Ale můj přítel ano. A také to pěkně podcenil, dva dny mu potom bylo špatně,“ směje se. Přitom podle jejích slov mají ženy predispozice k tomu vzejít z takovýchto klání jako vítězky.