Kdy jste si poprvé uvědomila, že máte výjimečný hlas a že chcete zpívat?

Musím přiznat, že touha zpívat ve mně byla odjakživa, věděla jsem to už jako malá holka ve třech čtyřech letech. Bylo to ve mně a vše se tomu samozřejmě přizpůsobovalo. Vždy jsem měla velmi zvučný hlas, když jsem vyšla ven, tak jsem všechny děti překřičela... jsem ráda, že ta má dětská touha, ta má intuice mě na pěveckou dráhu přivedla. Vystudovala jsem brněnskou konzervatoř, pak pražskou AMU, absolvovala roční stáž ve Vídni na Universität für Musik und darstellende Kunst…všechno se mi vlastně v životě poskládalo tak, jak jsem si to vysnila – zpívat a žít v Praze. Dělám to, co mě baví a těší, co mě motivuje a ještě se tím velmi příjemně živím. To je přece krásné.

Narodila jste se v Kroměříži, v Brně vystudovala konzervatoř a v brněnském Janáčkově divadle jste už měla i místo. Co vás přimělo odstěhovat se do Prahy?

Když jsem skončila konzervatoř věděla jsem, že chci se zpěvem pokračovat v Praze. Prahu jsem milovala od malička. Měla jsem tu babičku. Zatímco pražské děti jezdily na prázdniny z Prahy ven, já jsem jezdila na prázdniny z Moravy do Prahy, proto jsem odešla studovat na pražskou AMU. A jak už jsem zmínila, žít v hlavním městě bylo mým velkým snem. Dá se tedy říct, že v Praze pokračoval ten můj možná až neuvěřitelný příběh…

Vzpomenete si, jak jste se s hlavním městem sžívala?

Do metropole jsem přišla jako mladá studentka, babička se bohužel přestěhovala a já v Praze nikoho neznala, neměla jsem žádné zázemí.  Můj první podnájem byl na Újezdě. Musím ale přiznat, že začátky byly docela dobrodružné, začínala jsem doslova od nuly. Když si dnes uvědomím, že se mi povedlo prosadit se v branži, ve které je to hrozně těžké, tak už vím, že je v životě všechno možné. A znovu se mi potvrdilo, že díky silné vůli, odhodlanosti a neustálému přílivu pozitivní energie člověk dokáže všechno!

Praha je pro umělce bezesporu inspirativní. Která místa vás v tomto smyslu nejvíc přitahují?

Inspirují mě místa, která sálají historií, jako například Karlův most, Pražský hrad, uličky Starého Města, Malé Strany… nebo místa spojená s mou prací – Národní divadlo, Rudolfinum… když se potřebuji odreagovat, dobít baterky, tak mířím do přírody, které je naštěstí ve městě i v jeho okolí spousta. Moc ráda chodím relaxovat třeba i do trojské botanické zahrady. Praha je zkrátka překrásná a velmi ji miluji!

Máte v metropoli nějaký oblíbený podnik, kam zajdete na jídlo, na kávu…?

Nejraději a také nejčastěji chodím do vyhlášené pražské kavárny Slavia, která je Národnímu divadlu nejblíže. Dá se říct, že je to taková moje pojízdná kancelář a zároveň „závodní jídelna“. Zdejší jídelníček mi vyhovuje, neboť mi pokrm poskládají podle mého přání. Mám ráda i zdejší stylové prostředí, atmosféru, z níž sálá historie.

Kam nejčastěji míříte na rodinné výpravy?

S dětmi velmi často navštěvujeme pražskou zoologickou zahradu, kde je krásně v každém ročním období. Máme vyhlídnutých i pár dětských zážitkových parků s různými atrakcemi.

Prozradíte, jak o sebe pečujete, kdo vás obléká, kdo zkrášluje?

Snažím se o sebe dbát po všech stránkách. Někdy to jde líp, někdy hůř. Hodně se pohybuji, když mám čas, chodím plavat, hraju tenis, baví mě cvičit pilates, snažím se chodit pěšky.  K pohodě přispívá samozřejmě i silné rodinné zázemí, skvělý manžel, babička s dědou z Brna, přátelé. Jinak pořád něco vymýšlím, pořád se snažím na něco těšit. Když se člověk na nic netěší, tak vyhoří a je to špatné! A co je pro mě neméně důležité, to je víra v sílu pozitivní myšlenky. Pokud myslím pozitivně, všechno šlape, jak má. V opačném případě, když myslím negativně, cítí to i celé mé okolí a nejde nic. Je to zkrátka alchymie… Co se týká oblékání, tak mám kamarádky, se kterými spolupracuji. Jde například o módní návrhářku Naďu Moravcovou, Alenu Wilson,  Jaroslavu a Dominiku Sedláčkovou nebo Táňu Kovaříkovou. Ráda nakupuji v butiku Arabela nebo ve studiu Agnes, kde mají velký výběr koktejlek a společenských šatů. A co se týká péče o mou pleť a vlastně i duši, tak se nechávám hýčkat v  Petra Clinic ve Vodičkově ulici. Tam mě zkrášlují, tam si u kafíčka popovídáme, tam ráda relaxuji.

Ztvárnila jste celou řadu operních i operetních rolí. Která z nich je vaší srdeční záležitostí?

Patnáct let zpívám Carmen, kterou jsem ztvárnila na mnohých jevištích v ČR i v zahraničí. Ta opera je překrásná, teď ji dělám na prknech Národního divadla Praha. Je mi dvaačtyřicet let a pořád v té roli nacházím něco nového, pořád mě postava Carmen něco učí… prochází to krásným vývojem.

Na jakém projektu aktuálně pracujete, jakou hudební lahůdku pro své fandy chystáte?

Momentálně usilovně připravujeme s Marianem Vojtkem exkluzivní vánoční koncerty Společně a Vánočně. Ve Velkém sále pražské Lucerny se odehrají 15. a 16. prosince 2019 od 19:00. Magickou předvánoční náladu jistě umocní hloubka nejkrásnějších operních a muzikálových árií, hudba starých mistrů, písně i vánoční koledy v neotřelých hudebních úpravách. Celý koncert bude doprovázet Sound & Rhythm Orchestra, doprovodný orchestr složený z věhlasných českých hudebníků. Na koncertě se představíme i každý zvlášť, s písněmi, které jsou našemu srdci nejmilejší… Když hovoříme o prosinci, 28. 12. mě čeká krásné představení mé oblíbené Carmen v Národním divadle v Praze.