Češi mají svou práci rádi. Spokojenost se zaměstnáním vyjádřilo 75 % lidí, a dokonce 82 % podnikatelů. Zatímco v roce 2016 jí lidé věnovali 7 % svého volného času, v nejnovějším průzkumu už mluvili o 14 %. Z jedné z posledních příček mezi konzumenty našeho volna se tak práce přesunula na stříbrnou příčku – za čas, který trávíme s partnerem a rodinou.

„Práci a volný čas tak úplně neodděluji – i volno často trávím pracovně,“ říká Taťána Gregor Brzobohatá, kterou ale její dvě práce nabíjejí: „Práce pro mou Nadaci Krása pomoci je pro mě zábavou i posláním a drží mě při zemi. Komerční práce a můj vlastní byznys mě zase baví, protože v nich nacházím prostor pro kreativitu.“

Češi naopak přiznávají, že je přemíra práce spíše ničí. V mezinárodním srovnání se ukázalo, že zdravá se cítí méně než polovina Čechů, což je nejhorší výsledek z celé Evropy.

„Lidé se mnohdy přepracovávají i kvůli obavám z toho, že by jim mohlo zdraví vypovědět službu a oni by neměli dostatečně našetřeno na pravidelné výdaje v průběhu léčby,“ vysvětluje Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Když síly dojdou

Zatímco péči o sebe Češi nevěnují ani desetinu svého volného času, pro ostatní bychom se roztrhali. Naprostá většina Čechů je připravena se o své nejbližší postarat, a to jak osobně, tak finančně.

Ne každý si ale uvědomuje, jak náročná může péče o stárnoucí blízkou osobu být. „Devět z deseti seniorů, kteří se neobejdou bez pomoci zvenčí, si přeje být doma, dokud to jde. Péče o seniory v domácím prostředí je pro rodiny ale opravdu náročná – chybějí peníze i informace,“ říká z praxe Taťána Gregor Brzobohatá.

„Je dobře, že v rámci péče o seniory v domácím prostředí se dnes mluví i o syndromu vyhoření. Rodina by se měla starat, pokud tu je, ale nemělo by to být až na dřeň. Měl by tu být dostatek odlehčovacích služeb, které rodině pomohou a uleví,“ dodává.

Nespoléhejte na stát

Stárnutí populace je podle předsedkyně správní rady Nadace Krása pomoci výzvou, kterou teprve potřebujeme dlouhodobě uchopit. „V roce 2050 bude třetina lidí starší 65 let a budeme tu mít pětkrát více lidí nad 80 let, což promění celou naši společnost – sociálně, kulturně i politicky,“ upozorňuje.

Více než polovina Čechů je přesvědčena, že se o ně má ve stáří nebo v nemoci postarat stát. Odborníci ale varují, že na to státní kasa nebude mít. „Peníze od státu sice pomohou, ale na kvalitní péči bohužel nestačí. Hlavní roli stále sehrává rodina. Důležité je proto nepodceňovat riziko nesoběstačnosti a včas si potřebu dlouhodobé péče pojistit. Jen tak si můžete být jisti, že své blízké nezatížíte víc, než unesou,“ říká produktový ředitel NN Životní pojišťovny Michal Korejs.

Situace je o to složitější, když člověk potřebující péči rodinu nemá. „Potom jsme tady jenom my neziskovky, které mají k těmto lidem blízko a tak trochu suplují roli státu,“ říká Taťána Gregor Brzobohatá.  

To, jak se dokážeme postarat o stárnoucí populaci, je podle zakladatelky nadace pečující o seniory odrazem kvality naší společnosti. „Mám i osobní zkušenost z vlastní rodiny. A o to více bych si přála, aby tu byl do budoucna dostatek kvalitní péče pro všechny,“ uzavírá.

Zajímá vás, jak zajistit sebe i svou rodinu pro případ nenadálých životních situací? Chcete si našetřit na splnění svých snů o spokojené penzi? Poraďte se s odborníky z NN pojišťovny a penzijní společnosti.