18°C
Jaké pozorujete trendy ve své terapeutovně?
Je jich několik, ale tím největším je vzestup potíží u mladé generace. U mladších školních dětí to jsou problémy s adaptací, starší pak od patnácti let trápí úzkosti, stavy nejistoty, existenciální otázky. Jako by si mladí se sebou nevěděli rady, což se více týká děvčat.
Proč právě jich?
Na rozdíl od kluků jsou v patnácti psychicky vyspělejší a prožívají sebe, vztahy i svět komplikovaněji. Nehledě na to, že svět komplikovanější je. My dospělí jsme jim vytvořili prostředí, s nímž si nevědí rady. Za našich mladých let jsme měli pár kamarádů na vesnici nebo v ulici, pak jsme přišli na střední školu a ten okruh se zase o trochu rozšířil. Když jsme chtěli s někým mluvit a něco probrat, museli jsme se sejít. A nyní? Na sociálních sítích se propojují s desítkami a stovkami lidí, třeba z celého světa. Jsou zavaleni množstvím informací.
A co s námi tohle množství informací dělá?
Když si přečtete »pravdu A« a během půlhodiny můžete získat 10 jiných verzí – a teď je úplně jedno, čeho se to týká, zvyšuje se naše nejistota, která nás paralyzuje. Jak to bylo? Jak to je? Co je správně? Kdo jsem já, co je moje identita? Jak mám poznat, jestli mě moji nejbližší mají, nebo nemají rádi?
