V téměř na troud vyschlém korytě potoka se mačkaly a dusily desítky raků říčních. Živočichové, kteří jsou přísně chráněni, byli takřka polomrtví. Dříve krásně chladivá bystřina v lese se totiž proměnila v past bez vody i kyslíku.
„Našel jsem jich spoustu, byl to hrozný pohled,“ přiblížil svůj první pocit Martin Kubát. Není divu, jako absolvent rybářské školy ve Vodňanech má k přírodě a všemu, co v ní žije, velmi blízko. Martin se rozhodl okamžitě jednat.
„Hned jsem měl jasno, že musím raky zachránit. Dohromady 130 jsem jich zatím pochytal a v kbelících odnosil do větších tůní, které v potoce ještě zbyly,“ popisoval. Aby mohl svůj záslužný nápad provést, obětoval svoji dovolenou. „Nosím je i do potoka Luha, kde je víc proudící vody,“ vysvětlil. I přes jeho snahu ale raci stále hynou.
Každodenní dohled
Své kamarády s klepety Martin neopouští. „Dokud pořádně nezaprší, budu na obhlídku chodit každý den, co mám dovolenou,“ ujišťuje.
Ochránci v akci
Na místo podle Martinových slov dorazila i inspekce životního prostředí. „Zkoumali, jestli se nejedná o invazivního raka signálního, který je původem z Ameriky a přenáší račí mor,“ řekl milovník přírody a vášnivý fotograf v jedné osobě, který pracuje jako státní zaměstnanec.
Víte, že...
...rak říční (Astacus astacus, také Astacus fluviatilis, Potamobius astacus) je sladkovodní korýš z řádu desetinožců? Je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Dorůstá délky přibližně 25 centimetrů a dožívá se 15 až 20 let.
Chybí 60 % vody
Hladiny řek a potoků jsou nízko po celém území Česka. „V porovnání s dlouhodobými průměry byly průtoky většinou podprůměrné i výrazně podprůměrné,“ hlásí hydrologové Českého hydrometeorologického ústavu. V korytech chybí až 60 % vody.
Blesk Podcast: První se do Hřenska vrátí ptáci. S deodorantem zvířata nenatočíte. Jiří Marek