10°C
Co znamenají pro křesťany
Nejpodstatnější částí Velikonoc jsou oslavy (vigilie) – vzkříšení Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo třetí den po jeho ukřižování. Tato oslava připadá na takzvanou Velkou noc Bílé soboty. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku Pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví.
V pašijovém týdnu, směřujícím k velikonočním svátkům, je Škaredá středa. V lidovém prostředí název vznikl zřejmě podle biblického vyprávění o Jidášovi, který zradil Ježíše.
Zelený čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a při níž ustanovil svátost Ježíšova Těla a Krve. Setkávají se všichni kněží diecéze se svým biskupem a světí se posvátné oleje. Večerní mše svatá se symbolickým mytím nohou učedníkům (připomínka Ježíšovy pokory).
Velký pátek je dnem přísného půstu a připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování. Neslaví se mše svatá, konají se obřady uctívání kříže. V kostelích zní zpívaná zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv. pašije).
Bílá sobota připomíná Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně.
Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Boží hod velikonoční připomíná nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt.
Pondělí velikonoční připomíná setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.
Jak probíhá doba velikonoční – od Popeleční středy až po Velikonoční pondělí.
