„Několik hnízd tohoto poměrně velkého pavouka jsem objevil na spletených latách třtiny na radoučské pláni ve slunných zářijových dnech tohoto roku. Velkými klepítky snadno prokousne kůži a vstřikne do rány jed, který způsobuje palčivou bolest, lokální opuchnutí, někdy dočasné ochrnutí končetiny,“ popsal RNDr. Antonín Kůrka z Českého svazu ochránců přírody Klenice, který zápřednici na Mladoboleslavsku nedávno vyfotografoval a snímky zveřejnil.

Zápřednice jedovatá

Palčivá bolest, lokální ochrnutí

Jeho slova potvrzuje i entomolog Mgr. Petr Šípek, Ph.D z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.  „Je to druh, který se šíří z jihu v rámci klimatických posunů, určitě u nás dříve nebyl tak rozšířen, jako je teď. Jeho jed je silnější, způsobuje bolest, lokální horké otoky, vzácně lokální ochrnutí v místě kousnutí. Do dvou dnů ale příznaky vymizí. Neznám z literatury případy, že by na toto kousnutí někdo umřel,“ vysvětlil Šípek, který zmínil i možný anafylaktický šok po kousnutí západnicí jedovatou.

„Anafylaktický šok nemůžeme nikdy vyloučit, může se to samozřejmě stát, ale v literatuře, co já vím, to popsané není,“ uklidňuje odborník.

Obětavá samička v hnízdě zahyne

Lidé by se v tomto ročním období měli dávat pozor při procházkách po lokalitách s vysokou suchou trávou, jako jsou zanedbané travní plochy, nesekané louky, periferie či vlhčí oblasti s rákosím.

„Samci jsou v tuto roční dobu už po spáření po smrti a samice si dělá zápředky na vrcholech travin, hlavně na třtině křovištní. Tam samička sedí a hlídá vajíčka. Nic nežere, strádá, čeká na podzim, než zahyne hladem nebo mrazem, a zároveň hlídá své potomky. Mláďata až do jara zůstávají v zámotku. Když je v tuhle chvíli vyrušena, tak se může stát, že kousne,“ popsal Šípek, který radí netrhat uschlá květenství travin, která jsou přehnutá a omotaná pavučinou.

Stejné doporučení má i Kůrka. „Zvědavcům nedoporučuji roztrhávat hnízda pavouků, to jejich obyvatelé nemají vůbec rádi. Obecně platí, že není třeba se zápřednic děsit, ale opatrnost je na místě,“ dodává odborník.

Šípek také upřesnil, že u nás žije asi deset druhů zápřednic. „Některé nám běhají i v Praze po zdech bytů, ale od nich opravdu nic nehrozí. Zápřednice jedovatá se vyskytuje spíše v teplejších oblastech, jako je jižní Morava nebo Polabí.“  

Entomolog Petr Šípek
Entomolog Petr Šípek
Autor: Robert Klejch

Jedem kořist rozpustí

Podle Šípka jsou nějakým způsobem jedovatí, až na drobné výjimky, všichni pavouci. „Jinak by se neuživili. Oni svou kořist nakousnou a pak do ní stříknou jed, který ji rozpustí, aby ji byli schopní sníst,“ vysvětlil odborník a dodal, že pavouci se od sebe liší jednak účinky jedu na člověka, ale i tím, že ne všichni dokážou člověka kousnout.  „Můžete mít v ruce i toxikologicky významnějšího pavouka, který ten jed má silnější, ale zase není schopný vám těmi klepítky prokousnout kůži,“ uzavírá entomolog.

 

Fotogalerie
6 fotografií