29°C
„Několik hnízd tohoto poměrně velkého pavouka jsem objevil na spletených latách třtiny na radoučské pláni ve slunných zářijových dnech tohoto roku. Velkými klepítky snadno prokousne kůži a vstřikne do rány jed, který způsobuje palčivou bolest, lokální opuchnutí, někdy dočasné ochrnutí končetiny,“ popsal RNDr. Antonín Kůrka z Českého svazu ochránců přírody Klenice, který zápřednici na Mladoboleslavsku nedávno vyfotografoval a snímky zveřejnil.
Palčivá bolest, lokální ochrnutí
Jeho slova potvrzuje i entomolog Mgr. Petr Šípek, Ph.D z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Je to druh, který se šíří z jihu v rámci klimatických posunů, určitě u nás dříve nebyl tak rozšířen, jako je teď. Jeho jed je silnější, způsobuje bolest, lokální horké otoky, vzácně lokální ochrnutí v místě kousnutí. Do dvou dnů ale příznaky vymizí. Neznám z literatury případy, že by na toto kousnutí někdo umřel,“ vysvětlil Šípek, který zmínil i možný anafylaktický šok po kousnutí západnicí jedovatou.
„Anafylaktický šok nemůžeme nikdy vyloučit, může se to samozřejmě stát, ale v literatuře, co já vím, to popsané není,“ uklidňuje odborník.
Obětavá samička v hnízdě zahyne
Lidé by se v tomto ročním období měli dávat pozor při procházkách po lokalitách s vysokou suchou trávou, jako jsou zanedbané travní plochy, nesekané louky, periferie či vlhčí oblasti s rákosím.
„Samci jsou v tuto roční dobu už po spáření po smrti a samice si dělá zápředky na vrcholech travin, hlavně na třtině křovištní. Tam samička sedí a hlídá vajíčka. Nic nežere, strádá, čeká na podzim, než zahyne hladem nebo mrazem, a zároveň hlídá své potomky. Mláďata až do jara zůstávají v zámotku. Když je v tuhle chvíli vyrušena, tak se může stát, že kousne,“ popsal Šípek, který radí netrhat uschlá květenství travin, která jsou přehnutá a omotaná pavučinou.
Stejné doporučení má i Kůrka. „Zvědavcům nedoporučuji roztrhávat hnízda pavouků, to jejich obyvatelé nemají vůbec rádi. Obecně platí, že není třeba se zápřednic děsit, ale opatrnost je na místě,“ dodává odborník.
Šípek také upřesnil, že u nás žije asi deset druhů zápřednic. „Některé nám běhají i v Praze po zdech bytů, ale od nich opravdu nic nehrozí. Zápřednice jedovatá se vyskytuje spíše v teplejších oblastech, jako je jižní Morava nebo Polabí.“
Jedem kořist rozpustí
Podle Šípka jsou nějakým způsobem jedovatí, až na drobné výjimky, všichni pavouci. „Jinak by se neuživili. Oni svou kořist nakousnou a pak do ní stříknou jed, který ji rozpustí, aby ji byli schopní sníst,“ vysvětlil odborník a dodal, že pavouci se od sebe liší jednak účinky jedu na člověka, ale i tím, že ne všichni dokážou člověka kousnout. „Můžete mít v ruce i toxikologicky významnějšího pavouka, který ten jed má silnější, ale zase není schopný vám těmi klepítky prokousnout kůži,“ uzavírá entomolog.
