Indiáni brazilského kmene Tupinambů dali v 16. století vyhladovělým francouzským námořníkům okusit kaši z plodiny, kterou neznali. Ti byli tak nadšeni, že do Evropy přivezli její hlízy. Od té doby tu máme topinambury. Topinamburům se bůhvíproč říká židovské brambory, jeruzalémské artyčoky nebo i slunečnicová kolečka.

V podstatě to jsou zdužnatělé podzemní části kořenů rostliny, která může vyrůst i hodně přes dva metry. Vytváří souvislé porosty a ve Francii ji využívají i jako větrolam. Hlízy topinamburu jsou protáhlé, zvrásněné a mají tenkou slupku – proto rychle vysychají. Rostlina snáší sucho i mokro, je odolná vůči mrazu a z jednoho m2 lze sklidit až sedm kilogramů hlíz. Nadzemní část je výborným krmivem pro dobytek i divokou zvěř.

Autor: shutterstock.com

Rostou všude s výjimkou trvale zamokřených ploch, jsou odolné vůči suchu, nemusí se hnojit, vzhledem k hustotě růstu likvidují plevel, což znamená, že odpadá použití chemických ochranných přípravků. Hlízy nebo jejich řízky s jedním očkem sázíme už v únoru na vzdálenost 30 až 50 centimetrů do hloubky cca 15 centimetrů. Po výsadbě je zalijeme a víc se nestaráme.

Autor: shutterstock.com

Jejich hlavní předností je, že neobsahují škrob. Místo něj mají jako hlavní zásobní látku inulin (až 30 % čerstvé hmoty), který se v těle mění na hroznový cukr. Topinambury jsou tedy mimořádně vhodné pro lidi trpící cukrovkou. Obsahují i bílkoviny (3 %), pektin (11 %), který váže těžké kovy, i pesticidy a odvádí je z těla. Tato zelenina je bohatá i na vitaminy B a C, na betakaroten, biotin i křemík.

Autor: Profimedia

Očištěné hlízy vydrží v mikrotenovém sáčku v lednici až dva týdny. Delší skladování si mohou dovolit majitelé nevytápěných sklepů. Hlízy umístíme do navlhčeného písku, který občas orosíme. Pokud jsme nechali část hlíz v zemi, můžeme je sklízet průběžně celou zimu, protože snesou mráz až –30 st. Celsia.

Počátkem podzimu je dobré odstřihnout nať asi metr nad zemí a nechat týden zaschnout. Poté rostlinu tlakem ruky vyvrátíme (můžeme si pomoci rycími vidlemi) a hlízy opatrně odtrhneme od kořenů – pozor, drží hodně pevně. Poškozené ihned konzumujeme, mají sklon plesnivět a zahnívat. Topinambury nikdy neškrabeme ani neloupáme. Jejich povrch očistíme ve vodě kartáčkem.

Autor: shutterstock.com

Krémová polévka

Potřebujeme: 0,5 kg topinamburů, 1 cibuli, 1 lžíci sádla, kostku masoxu, 100 g smetany, 4 stroužky česneku, sůl.

Postup: Nakrájené topinambury vmícháme do cibule, kterou jsme předtím osmahli na sádle dozlatova. Zalijeme vodou (aby byly topinambury ponořené) a rozmačkáme do ní masox. Když topinambury změknou, rozšleháme je v polévce mixérem, přidáme smetanu, třený česnek a sůl.

Topinamburový salát

Potřebujeme: 20 dkg topinamburů, 3 stroužky česneku, ocet, olej, sůl.

Postup: Očištěné topinambury nastrouháme nahrubo a promícháme s utřeným česnekem. Ze zbylých ingrediencí připravíme zálivku, do které vše vmícháme.

Omeleta s topinambury

Potřebujeme: 0,5 kg topinamburů, ¼ kg rajčat cherry, 2 stroužky česneku, 8 vajec, lžíci olivového oleje, 15 dag kozího sýra, sůl, pepř.

Postup: Oloupané topinambury pokrájíme na plátky, rajčata rozpůlíme, česnek nasekáme a vše opečeme na pánvi. Směs zalijeme rozšlehanými osolenými vejci a smažíme do zpevnění. Omeletu posypeme sýrem.

Topinamburové placky

Potřebujeme: 0,5 kg hlíz, 2 vejce, 1 cibuli, sůl, pepř, sádlo.

Postup: Do nastrouhaných topinamburů přidáme vejce s moukou a nadrobno nakrájenou cibuli. Vše dobře promícháme a smažíme na rozehřáté pánvi dorůžova na obou stranách. Můžeme podávat přelité kyselou smetanou.

topinamburová polévka

Autor: Profimedia.cz