Brambory, jablka, mrkev: Čerstvé celou zimu! Jak na to?

 Pravda je, že ovoce i brambory lze koupit v podstatě kdykoliv a kdekoli a většinou v dobré kvalitě. Ovšem za cenu, která způsobuje, že nákup si ne vždy může každý dovolit tolikrát, kolikrát by si přál. Příklad? I přes nadúrodu jablek je řada řetězců prodává kolem čtyřiceti korun za kilogram. To nutí stále víc lidí k samozásobení, k uskladnění úrody na zimu.

Křížaly jsou oblíbenou pochutkou.

Autor: Profimedia.cz

Sklizeň

Protože dozrávají i na tomtéž stromě postupně, sklízíme je tzv. »po koruně«, češeme je po obvodu koruny a jablka uvnitř necháme ještě jeden až dva týdny zrát. K uskladnění vždy volíme jen nepoškozená jablka.

Uskladnění

Skladovací prostor – nejčastěji sklep – předem vysíříme sirnými knoty. Po odvětrání sklep vybílíme vápenným mlékem, do něhož přidáme tříprocentní roztok modré skalice. Jablka skladujeme zásadně jen v jedné vrstvě stopkami vzhůru a pravidelně odstraňujeme nahnilé plody. Aby jablka nevysychala, položíme na podlahu vodou nasáklý jutový pytel nebo mokrý mech – stačí ho jedenkrát měsíčně ovlažit.

Nasušte křížaly

Nadúrodu můžeme zhodnotit i nasušením křížal. Jablka nakrájíme na plátky silné 2 – 5 milimetrů a na stinném a větratelném místě usušíme. Křížaly jsou sladké a zdravé.

 

Jedno "naťuknuté" jablíčko může nakazit spoustu dalších.

Autor: profimedia.cz

 Sklizeň

U nich rozlišujeme zralost sklizňovou (k uskladnění) a konzumní (k uskladnění) – ty by měly být tužší a méně šťavnaté. Hrušky ze stromu nikdy netrháme nebo netaháme, ale odlamujeme je proti směru, kterým roste jejich stopka.

Uskladnění

Hrušky dáváme do přepravek v jedné až třech vrstvách na sobě. Pokládáme je stopkami do různých směrů, aby se při přepravě (např. vozem) neotřásaly a netvořily se na nich otlaky, které by později mohly způsobit zahnívání plodů. Skladovací teplota je 2 – 5 stupňů Celsia a je dobré čas od času sklad větrat. Mírné světlo hruškám nevadí. Hušky skladujeme vždy samostatně, nikdy ne s bramborami nebo kořenovou zeleninou. Jejich vůni by hrušky vstřebaly a ztratily tu svou.

Autor: shutterstock.com

Mrkev, pastinák, petržel, celer, ale i červenou řepu nebo ředkev skladujeme nejlépe v tmavém sklepě, každý druh samostatně v hromadě písku. Nepoškozenou zeleninu do něj zahrabeme až po naťové srdéčko a písek udržujeme mírně vlhký. Tímto způsobem vydrží bez problémů až do příštího léta.

Autor: Shutterstock.com

 Sklizeň

Právem se říká, že náležité uskladnění začíná sklizní. Při ní brambory přebíráme, odstraňujeme nahnilé hlízy a mechanicky poškozené odkládáme k co nejrychlejší konzumaci. Vhodné k uskladnění necháváme tzv. »vydýchat«. Uložíme je na dva týdny ve slabých vrstvách do sucha (teplota max. 16 St.) a do větratelného prostředí, kde není moc světla. Brambory tak ztratí část své vlhkosti a vytvoří i silnější slupku, potřebnou při jejich dlouhodobém skladování.

Uskladnění

Znovu přebrané brambory můžeme buď klasicky napytlovat, nebo uložit do dřevěných či plastových přepravek ve vrstvě ne vyšší, než 60 centimetrů. Skladujeme je vždy na tmavém místě, bez přístupu světla. Jinak začnou tvořit jedovatý solanin a zelenat, což může být příčinou žaludečních obtíží. Dbáme na to, aby teplota nepřekročila 7 st. Celsia, v teplejším prostředí brambory začínají klíčit.

Kmín pomůže

Ve specializovaných obchodech lze zakoupit sáčky s kmínovou esencí. Když je vložíme do pytlů s bramborami, prodloužíme dobu jejich skladování. Pod lísky se vyplatí uložit dřevěné uhlí, efekt je tentýž.

Autor: Martin Pekárek