18°C
Vyšehrad a Podskalí
Vyšehrad patří k nejpamátnějším místům českých dějin. Tady podle pověstí sídlil kníže Krok a jeho tři dcery, odtud bylo vysláno poselství k oráči Přemyslovi do Stadic a z vyšehradské skály kněžna Libuše věštila slávu Prahy. Za vidění stojí kasematy s podzemním sálem Gorlice, románská rotunda sv. Martina, kostel sv. Petra a Pavla a Vyšehradský hřbitov. Zajděte se také podívat do Podskalské celnice na Výtoni s expozicemi věnovanými starému Podskalí a historii dopravy dřeva na Vltavě.
Kostel sv. Ludmily
Katolický neogotický kostel svaté Ludmily dominuje náměstí Míru. Byl postaven v letech 1888 – 1892 podle plánů architekta Josefa Mockera. Dvě štíhlé věže měří 60 metrů. Interiér chrámu vyniká barevností, způsobenou především barevnými vitrážemi, a oplývá bohatou malířskou a sochařskou výzdobou. Na výzdobě se podíleli slavní umělci té doby, jako např. sochaři Josef Václav Myslbek, Antonín Procházka nebo malíři Josef Čapek či František Ženíšek.
Gröbeho vila
Pokud se ocitnete v parku Grébovka, určitě nepřehlédnete zdejší dominantu v podobě dvoupatrové novorenesanční vily. Na pozemcích parku, na němž vila stojí, se původně nacházely vinice založené Karlem IV. v druhé polovině 14. století na zdejších slunných stráních. V roce 1870 koupil parcely i s usedlostmi pražský židovský podnikatel Moritz Gröbe a na pozemku Horní Landhausky nechal vybudovat letní sídlo zvané tehdy „Villa Gröbe“. Dnes si do Grébovky můžete zajít třeba na koncert nebo na nejlepší vína u nás.
Kostel sv. Ignáce z Loyoly
Velkolepý raně barokní chrám stojí přibližně uprostřed Karlova náměstí, na nároží s Ječnou ulicí. Jezuitům ho postavil v letech 1665 - 1670 významný pražský stavitel Carlo Lurago. Na průčelí kostela upoutá socha sv. Ignáce, zakladatele jezuitského řádu, umístěná v trojúhelníkovém štítu a se svatozáří kolem celé postavy. Za zhlédnutí stojí i vnitřní prostory, které jsou bohatě zdobené.
Památné Emauzy
Benediktinský klášter na Slovanech založil roku 1347 Karel IV. a povolal do něj benediktiny z Chorvatska užívající slovanskou liturgii. Název Emauzy získal klášter podle biblického městečka Emauzy, poblíž kterého se apoštolům zjevil Ježíš Kristus po svém zmrtvýchvstání. Klášter se brzy stal centrem vzdělanosti a v jeho písařské dílně vznikala díla velké hodnotyt. Dodnes dochované nástěnné malby na zdech rajského dvora patří k nejvýznamnějším gotickým památkám toho druhu v Evropě.
