12°C
Historie území, na kterém Prosek leží, sahá až do doby kamenné, přesněji do 4. a 3. tisíciletí př. n.l. Rozlévalo se tu druhohorní moře, díky kterému zde vznikly drobné uhelné sloje. Lidé zde nejdříve těžili spraš a později černé břidlice a jílovce, které využívali jako stavební keramiku.
Kde se vzalo pojmenování?
O pojmenování Prosek, dříve Prosík, vypráví svatováclavská legenda. Podle ní měl král Václav při cestách těmito končinami velký problém s hustým houštím, kterým se musel prosekávat. Název tedy pochází od slova prosekati. Když se prý ale patron české země dostal za neprostupné lesy, porost a bažiny, tak zaplesal nad krásnou a úrodnou krajinou. Název Prosek se objevuje v 10. století n.l. V té době tu byla jen osada, později vesnice s několika ulicemi, pár domky a jinak holá pláň. Na přelomu 14. a 15. století osada patřila majitelům Podvinské tvrze. Za husitských válek utrpěl Prosek velké škody, stejně tak jako po třicetileté válce, kdy osada zpustla a v roce 1638 zde stály jen čtyři chalupy a hospoda. Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později k libeňskému panství. Začátkem 20. století se stal periferní dělnickou kolonií a v roce 1922 byl připojen k Praze.
Tajemné chodby a jeskyně
Spletitá síť chodeb od Proseka po Hloubětín je pozůstatkem po dlouholeté těžbě písku, uhlí, břidlice a jílovce. Prosecký písek se používal při výrobě skla i jako čisticí prostředek na dřevěné podlahy nebo na cídění připálených hrnců. Podzemní bludiště plné tajemných chodeb a jeskyň bylo původně dlouhé až sedm kilometrů. Jedna z legend hovoří o tajné podzemní chodbě, která vedla z Proseka do Staré Boleslavi. Měla údajně kopírovat poutní cestu, která spojovala hrob sv. Václava ve Svatovítském chrámu s kostelem sv. Václava na Proseku, Vinoří a Starou Boleslaví. Touto chodbou se prý nechával vozit kočárem i Napoleon.
TIP redakce: Kostel svatého Václava
Pokud se ocitnete na Proseku, zajděte si prohlédnout i zdejší kostel svatého Václava, který se pyšní několika NEJ. Je nestarším kostelem svatého Václava na světě. Je to také jeden z nejstarších kostelů na území Prahy vůbec a současně i jedna z nejkrásnějších románsko-gotických staveb na území naší republiky. Podle legendy nechal tento kostel postavit kníže Boleslav II., který na tomto místě odpočíval při návratu ze Staré Boleslavi do Prahy. Usnul a viděl sen, v němž ho jeho strýc, sám svatý Václav, vybídl, aby na tomto místě nechal postavit kostel. Tolik legenda. Podle vědeckých výzkumů tento kostel však vznikl až na konci 11. století. Od roku 1311 je zde písemně doložena farnost.
