Velikonoce jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Slovanský název svátku se vztahuje na »velkou noc«, při které byl Kristus vzkříšen. K tomu podle křesťanské víry došlo v roce 30 nebo 33 nebo 34.
Podle západokřesťanské víry připadá neděle Zmrtvýchvstání na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Proto jsou velikonoce svátky posuvné a nemají svůj pevný termín.
Lidové zvyky, které jsou s Velikonocemi spojovány, mají kvůli časové souslednosti s jarní rovnodenností původ v pohanských rituálech.
Pravidla pro určení data Velikonoc
Stanovila se roku 325. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.
Názvy velionočních dní
* Květná nebo také Beránková, Palmová či Pašijová neděle – jde o šestou a zároveň poslední postní neděli. Slavila se památka vjezdu Krista do Jeruzaléma. Nejčastěji užívaný název se odvozuje od květů, kterými jsou kostely vyzdobeny.
* Modré pondělí - název je odvozen od látky, která se ten den vyvěšuje v kostele
* Šedivé úterý – nemá žádné speciální zvyklosti
* Sazometná nebo též Škaredá středa – Den, kdy Jidáš zradil Krista. Hospodyňky vymetaly z komínů saze jako symbol konec zimy. Člověk se v tento den nemá mračit, jinak se bude mračit celý rok.
* Zelený čtvrtek – existují dvě teorie názvů- buď se jmenuje podle zeleného mešního roucha nebo je zkomolením německého výrazu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V tento den by se mělo jíst vše, co je zelené.
* Velký pátek nebo též Bolestný či Tichý – den, kdy byl Ježíš ukřižován. Vztahuje se k němu řada rituálů – např. otevírá se země a vydává své poklady, nemá se prát, byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili…
* Bílá sobota – končí půst. Jméno je odvozeno patrně od velkého úklidů a bílení příbytků. V noci na neděli vstal Ježíš z mrtvých.
* Boží hod velikonoční (neděle) - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně – nejdůležitější církevní svátek. Světil se slavnostní pokrm – mazance, chléb, vejce, beránek a víno
* Velikonoční nebo též Červené pondělí – chodí se na pomlázku, jde o staré pohanský zvyky, kdy muži vyplácejí proutkem ženy a ty jim na oplátku dávají vejce. Červená kraslice má speciální význam - je barvou Kristovy krve.
Vše o Velikonocích najdete na Blesk.cz zde >>>
Zdroj: praguewelcome.cz, wikipedie.cz
