Když bývalá kadeřnice Denisa (40) z Ostravy podruhé omdlela, bylo to při chůzi do schodů. „Úplně jsem zmodrala, přestala dýchat a svíjela se v křečích. Manžel mi volal sanitku. Měla jsem štěstí, že se hned přišlo na příčinu, ktoeru byla plicní arteriální hypertenze,“ líčí Denisa. U nemoci dochází k abnormálnímu vzestupu krevního tlaku v plicních cévách. Hned se jí ujali experti z Fakultní nemocnice Olomouc a začali Denisu léčit.
„První rok jsem si aplikovala lék, který sice pomáhal, ale moje tělo ho špatně tolerovalo,“ popisuje Denisa, která začala mít problémy před sedmi lety. Musela proto přejít na nový léčivý přípravek, ale ten jí způsoboval bolesti, kvůli nimž musela brát zároveň opiáty.
Po třech měsících proto lékaři naznali, že léčbu je třeba změnit, a tak Denise zavedli do břicha malou pumpičku, která jí aplikuje léky vnitřně. „To bylo v roce 2020 na moje narozeniny, takže jsem vlastně dostala dárek,“ směje se Denisa.
Místo kadeřnického salonu invalidní důchod
Terapie sice od té doby funguje dobře, ale ke svému původnímu životu se Denisa už vrátit nemůže. Po stanovení diagnózy opustila svoji práci kadeřnice a pobírá invalidní důchod. „Nemůžu vykonávat náročné fyzické aktivity. Zadýchám se a rozbuší se mi srdce jen při naplňování pračky prádlem. To samé se mi děje i při změnách počasí,“ vysvětluje Denisa.
Důležitou oporou je pro ni manžel. „Měl o mě první měsíce po zjištění diagnózy takový strach, abych znovu neomdlela, že mě nosil do schodů v náručí,“ přiznává Denisa.
Nevléčitelnou nemoc mnozí neznají
Říká, že řada lidí nemoc ani nezná. „Byla jsem v nemocnici kvůli něčemu, co s plicní arteriální hypertenzí nesouviselo, a když jsem svoji nemoc lékařce zmínila, ptala se v souvislosti s ní na další podrobnosti,“ vypráví Denisa. Podobné to bylo s vyřizováním invalidního důchodu.
„Potřebovala jsem doložit obrovské množství lékařských zpráv, aby mi invalidní důchod přiznali, a musím každé dva roky dokládat, že touto nevyléčitelnou nemocí stále trpím,“ dodává.
Přesto zdolala Lysou horu!
Přes všechny překážky si ale zachovává pozitivní myšlení. „Jsem neskutečně vděčná specialistům z olomoucké nemocnice a skvělým sestřičkám. Díky nim se nemoc podchytila včas. Dokonce jsem v období covidu dokázala chodit s kamarády na lehké procházky, což nakonec vyvrcholilo v to, že jsem napnula veškeré síly a podařilo se mi zdolat Lysou horu. Ráda bych ji vyšlápla v životě ještě jednou,“ uzavírá Denisa.
Příznaky nemoci
„Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba 1 % dospělé populace a ve věku nad 60 let je ještě častější,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Pokud se na nemoc přijde až v pokročilém stadiu, hrozí pacientům vážné zdravotní komplikace – v krajním případě i smrt. Nemocní většinou končí v invalidním důchodu a jsou odkázáni na pomoc druhých. Současný pokrok v terapii plicní hypertenze přitom skýtá naději na kvalitnější a delší život. Důležité však je odhalit nemoc včas. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který připadá na pondělí 5. května.
Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi. „V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá komora srdeční, protože při plicní hypertenzi dochází k její zvýšené námaze. Projevuje se to modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Pacienti také mohou vykašlávat krev a omdlévat,“ doplňuje prof. Jansa.
Záměna za astma
Přibližně 95 % případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Její příčinou může být ale také plicní embolie nebo autoimunitní nemoci. Zejména v počátečním stadiu se plicní hypertenze často zaměňuje s jinými chorobami, jako je například astma.
„Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí,“ říká kardiolog. „U pacientů po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem screeningový program, který v Česku funguje od roku 2023,“ doplňuje.
Hlavní hygienička o žloutence v Česku: Případů bude přibývat. Jak dlouho je člověk infekční? Bára Holá
