Co příhodě předcházelo, si Lenka nepamatuje a celou událost skládá po střípkách, podle informací od synů a lékařů. „Ten den jsem byla podle mých blízkých cvičit, pak jsem nachystala dětem večeři, a učila se se synem. Ve chvíli, kdy se kluci chystali spát, jsem si začala připravovat jídlo do práce na druhý den a pak už mě syn našel na gauči, jak chrčím a nemohu dýchat.
Jeho starší bratr hned zavolal 155 a podle pokynů záchranářů mě resuscitoval až do příjezdu záchranky. Bez něj bych tady už nebyla,“ popisuje jen několik dnů staré drama Lenka.
Co přesně její stav vyvolalo? Podle lékařů to mohlo být jablko, které Lenka zrovna jedla, a jež jí zaskočilo. Na stres a šok, že se nedaří jej vykašlat, zřejmě srdce reagovalo rozvojem Takotsubo syndromu.
Drobný infakrt
Protože ale vyšetření ukázala, že prodělala i drobný infarkt myokardu, nelze vyloučit, že i ten byl oním stresovým podnětem. „Se srdcem jsem do té doby žádné výraznější potíže neměla. Protože mi před lety maminka nečekaně umřela na infarkt, šla jsem pro jistotu na všechna vyšetření – byla v pořádku. Jen asi před 3,5 roku jsem měla vyšší tep, a na to jsem dostala léky,“ vzpomíná Lenka. Kardiologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny pacientku stabilizovali a nyní je pod přísnou kontrolou.
Další vývoj ukáže, zda za rozvojem srdečního selhání nestojí také Takotsubo syndrom, jež se také někdy nazývá syndrom zlomeného srdce. Projevuje se velmi podobně jako akutní infarkt myokardu, po několika týdnech se však u něj funkce srdce vrací k normálu.
Lenka je po příhodě stále velmi unavená, špatně se jí chodí nebo pracuje. „Po sebemenší činnosti si musím lehnout. Ale věřím, že se to časem zlepší,“ doufá Lenka.
Jak dále uvádí je pyšná na své syny, jak se se situací vypořádali. „Ten starší, patnáctiletý, mě teď nenechá skoro nic udělat, dokonce žehlí. Kontroluje mě i přes den, jestli jsem v pořádku.“
Lenku čeká ještě řada kontrol a lékaři také hlídají, jak se po léčbě stažlivost srdce upraví či dokonce vrátí do původního stavu. Pokud by se tak nestalo, může ji čekat zavedení defibrilátoru jako pojistka před opakováním nebezpečné arytmie.
Vánoce potrápí
Vánoční svátky – pro někoho zdroj radosti, pro druhého smutku a úzkosti. Tak či onak, stejně jako všechna porušení běžného životního rytmu ovlivňují fyziologické pochody v těle. Ve vánočním čase pozorují specialisté na srdce hned několik fenoménů, které se tohoto životně důležitého orgánu týkají.
Řada pacientů ve snaze nepůsobit rozruch a nezničit vánoční pohodu odkládá návštěvu nemocnice, když se jim přitíží. Na jiné zase špatně působí zima. Mrazivé teploty zužují tepny, hrozí riziko ucpání. Zima také bývá příčinou poruch srdečního rytmu.
Zlomené srdce až 800 krát za rok
A v neposlední řadě – některým lidem vánoční období »láme srdce«. „Syndrom zlomeného srdce, známý jako Takotsubo kardiomyopatie, se týká asi 2 % lidí s akutním koronárním syndromem. V Česku by tedy podle pesimistických odhadů mohlo jít až o 800 případů za rok. Projevuje se velmi podobně jako akutní infarkt myokardu. Dochází při něm k poruše funkce velké části levé komory srdeční, což vede k přechodnému srdečnímu selhání nebo k poruchám srdečního rytmu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LF UK a dodává, že tento syndrom postihuje především ženy – asi z 90 %.
Proč takotsubo kardiomyopatie?
Název je odvozen od původních japonských pastí na chobotnice, které mají úzké hrdlo a širokou základnu – »zlomené srdce« má podobný tvar. Nemoc způsobuje fyzický a emoční stres. Nejběžnějšími emocionálními spouštěči jsou smrt milovaného člověka, konflikty ve vztazích, strach, hněv a úzkost nebo fyzické trauma.
„Svátky, které jsou tradičně vnímány jako rodinné, mohou spouštěče umocňovat,“ pokračuje prof. Linhart a dodává, že tento syndrom. Přesný mechanismus vzniku je stále předmětem odborných kontroverzí.
Podle nejběžnější teorie se má za to, že dochází k vyplavení abnormálního množství hormonů (katecholaminů), které orgán v podstatě »omráčí«. Aby toho nebylo málo, srdci neprospívá ani mrazivé zimní počasí. „Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o 7 %,“ popisuje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České kardiologické společnosti.
„Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu.“ Když člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo špatně dýchat, měl by okamžitě volat záchranku. „Pokud kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu včas, má vysokou šanci, že přežije v dobrém stavu,“ dodává prof. Ošťádal.
Paní Jana (77) má v srdci šest chlopní. David Malík
