Se spinální svalovou atrofií prvního stupně, která postihuje nervy a znemožňuje pohyb i dýchání, se v Česku rodí zhruba deset dětí ročně. Sára byla jedním z nich. Dýchala za pomoci přístroje, nedokázala polykat ani jíst, vyživovala ji sonda zavedená přímo do žaludku. S rodiči, kteří se o ni celých 19 let doma láskyplně starali, komunikovala očima.
Roky s bolestí
Poslední dva roky však prožila ve velkých bolestech. Maminka těžce nesla trápení své dcery i přístup lékařů. „Postupem času jsme navštívili mnoho ambulancí v pěti různých okresních nemocnicích. Někteří odborníci se dokonce divili, jak vím, že ji něco bolí. Doporučovali antibiotika, antidepresiva, psychologa, výživového specialistu,“ popisuje pro Blesk dlouhé trápení Alena Kališová.
Teprve v šesté nemocnici na druhém konci republiky lékaři nařídili udělat vyšetření CT, které prokázalo mnohočetné ledvinové kameny. „Celou tu dobu se v ukrutných bolestech trápila zbytečně,“ říká k tomu paní Kališová. Ve druhé polovině května měla Sára nastoupit na operaci, k té už ale nedošlo, zemřela 2. května. „Se Sárinkou jsme se rozloučili v rodinném kruhu, na poslední cestu měla oblečený kroj, který si moc přála,“ uzavírá paní Alena.
