7°C
Zákrok na přání
Nitrolební nádor diagnostikovali lékaři Dagmar Turnerové (53) v roce 2013. Houslistka Symfonického orchestru ostrova Wight podstoupila biopsii a radioterapii a růst tumoru se na několik let zastavil. V roce 2019 ale novotvar začal ohrožovat důležitá mozková centra. Mimo jiné i to, které je zodpovědné za jemnou motoriku levé ruky, což pro houslistu představuje zcela fatální komplikaci. Prsty levačky totiž při hře určují výšku tónů podle toho, jak a kde mačkají hmatník. Jenže nádor bylo nutné co nejdříve odstranit.
„Když se mě pacientka zeptala, zda by při operaci mohla hrát na housle, abychom si byli jistí, že zákrok její hudební schopnosti nijak neovlivní, souhlasil jsem,“ říká neurochirurg Keyoumars Ashkan, který jakožto klavírista-amatér Dagmařinu situaci velmi dobře chápal.
VIDEO: Z celého zákroku pořídila londýnská nemocnice King’s College Hospital krátký videozáznam.
Před operací se virtuoska podrobila zhruba dvouhodinovému vyšetření, během nějž lékařům hrála a oni mapovali, které části mozku jsou při této činnosti funkční. Během operace pak byla nejprve uspána. Zhruba uprostřed zákroku ji anesteziolog probudil a podal jí housle, aby přítomnému personálu několik minut hrála, co ji zrovna napadlo. Díky tomu chirurgové kontrolovali, zda při odstraňování nádoru (což je mimochodem mravenčí práce, při níž rozhodují milimetry) nenarušují některé z důležitých mozkových center. Během zákroku se lékaři zbavili více než 90 % tumoru. A protože hudba léčí, není pochyb o tom, že se Dagmar už brzy vrátí na koncertní pódia.
Umí to i Češi
Z celého zákroku pořídila londýnská nemocnice King’s College Hospital krátký videozáznam, který v minulém týdnu obletěl svět. Pacientka na něm leží pod chirurgickou plentou a se zavřenýma očima přednáší na housle krátké skladby, zatímco lékaři nevzrušeně operují nejdůležitější orgán lidského těla. Zvláštní podívaná. Ovšem nikoli neobvyklá. K operacím mozku za plného vědomí pacienta se v posledních letech přistupuje stále častěji. A to dokonce i v České republice.
„Takové zákroky se provádí v případech, kdy operujeme v blízkosti řečových center a řečových drah,“ vysvětluje neurochirurg David Netuka z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. „U nás v nemocnici se jim věnujeme přes 15 let.“ Kontraindikace nejsou téměř žádné. Pacient pouze musí s lékaři dobře spolupracovat a nesmí trpět žádným těžkým neurologickým poškozením. „Tyto operace též neprovádíme u menších dětí,“ dodává profesor Netuka.
Nebolí to
Nejčastěji se lidé pochopitelně obávají bolesti. „Strach je ale bezpředmětný. Během samotného odstraňování nádoru pacient nic necítí,“ vysvětluje lékař. „Podává se speciální anestezie, zejména na začátek a konec výkonu, a pacienti to obvykle snáší velmi dobře.“ A ačkoli si u nás lékaři zatím živý koncert během práce nevychutnali, jednu kuriózní operaci už si »střihnul« i David Netuka. „Měli jsme pacienta, pro kterého bylo zásadní zachovat početní dovednosti, takže během výkonu řešil různé matematické rovnice a výpočty. Nikdo z nás, lékařů, jim ale absolutně nerozuměl.“
Jak to celé probíhá?
Rozhodnutí provést odstranění mozkového nádoru za plného vědomí nemocného předchází dlouhé a rozvážné diskuze. Ne každý to totiž psychicky unese. Pokud se lékaři pro tento postup nakonec rozhodnou, musí se pacient podrobit »klíčovému výslechu« ze strany logopeda a psychologa. Ten se vyptává na jeho život a zájmy a určuje, o čem s ním bude mluvit během zákroku. Na začátku operace je pacient uspán. Poté, co si lékaři vytvoří přístup do dutiny lebeční, jej anesteziolog probudí a psycholožka zahájí rozhovor. Často se také používá technika rozpoznávání obrázků.
„Ve chvíli, kdy pacient přestane mluvit nebo chybně odpovídá, víme, že je něco špatně, a resekci přerušíme,“ vysvětluje profesor David Netuka. Před uzavřením rány je nemocnému opět navozen spánek. „Největší komplikací je u tohoto typu zákroku epileptický záchvat. Zkušený tým si však i s tímto poradí,“ dodává lékař.
