U dětské obuvi je to na jednu stranu jednoduché – kvalitní, a tedy zdravotně nezávadná obuv bývá obvykle značena. Dejte jen pozor, aby značka, certifikát či další „potvrzení“ o kvalitě dětské boty měly skutečně váhu a byly uznávanou známkou, nejen reklamním trikem. Snažte se s dětmi při nákupu dohodnout. Než si začnou vybírat botičky s vílami nebo auty, předběhněte je a dejte jim na výběr z bot, které splňují potřebné parametry. A samozřejmě kupujte jen takovou botu, která dítěti sedí.

Pro nejmenší nožku

Ideální bota pro dítě totiž nesmí být ani malá, ani příliš velká, dobré není ani, pokud je „akorát“. Obecně by měly mít děti botu o číslo větší. Nekupujte obuv s tím, že do ní dětská noha doroste. Sami víte, jak nepříjemné jsou otlaky nohou či puchýře… U dětí navíc hrozí riziko úrazu, protože o velké boty budou zakopávat, ale také tím získají špatné návyky při chůzi. Je vždy lepší, pokud dítě vezmete na nákup s sebou. Není-li to možné, nožku opravdu řádně změřte – metrem nebo pomocí měřicí desky v obchodě, a ověřte si možnost případné výměny zboží. Pokud jde o materiály, vhodné jsou měkké a prodyšné.

Autor: Shutterstock

Pro velké na každý den

Ani u dospělých by boty neměly být příliš těsné, nebo naopak příliš velké. Dospělá bota by měla kopírovat tvar nohy, a to do délky i do šířky. Nevhodné jsou boty příliš špičaté, hranaté, jakékoli, které někde tlačí. Vnitřní stélka podporuje nožní klenbu a zároveň umožňuje noze v botě dýchat. Vysoké podpatky zdravé rozhodně nejsou, to je obecně známo. Pokud už je musíte nosit, ať už kvůli svému povolání, nebo „jen“ sebevědomí, pak je určitě během dne střídejte s pohodlnou obuví, aby si nohy odpočaly. Malý podpatek ovšem neškodí. Může mít takovou výšku, při které stále zůstává zachované kolmé postavení paty, bez vybočení. To umožňuje podpatek do výšky cca 4,5 cm. Podrážka dobré boty je pružná, aby zvládla tlumit nárazy, které ubližují kloubům a páteři, a ohebná – hlavně v oblasti prstních kloubů. Měkké a prodyšné materiály by měly být také hygienické a nezávadné.

Na běh a sport vůbec

Jednotlivé sporty vyžadují různé parametry obuvi, jiné potřebují fotbalisté, jiné florbalisté, jiné cyklisté a jiné běžci. Právě běh je dnes obrovským fenoménem. Profesionální běžci, sprinteři i maratonci mají obuv obvykle speciálně ušitou na míru, každopádně je z jiné kategorie, než kde nakupují ti, kteří rekreačně běhají půl hodiny denně. Přesto by měly i jejich boty mít jiné parametry než prostá sportovní obuv, v níž rádi chodíte po městě. Běžecké boty vás nesmějí tlačit ani dřít a mají „vůli“ jak do šířky, tak do délky (noha během delšího běhu může otéct). Bota musí zajistit měkký došlap, maximálně tlumit nárazy na tvrdý povrch.

Proč na nákup odpoledne?

Pro výběr ideální boty vyrazte na nákup odpoledne, kdy už je noha po několikahodinové zátěži trochu oteklá. Jak boty sedí, zkoušejte vestoje a nezapomeňte si obout obě! Každá noha může být jiná… Prsty musejí mít ve špičce dost prostoru, aby se nedeformovaly. Pohodlí při nošení mohou zvýšit vhodné vložky do bot, vybrat můžete antibakteriální, gelové i speciální vložky do dámských lodiček.

Pozor na bosé obouvání!

Trendem je dnes tzv. bosé obouvání, tedy boty, při jejichž používání se podle výrobců noha chová přirozeně. Česká obuvnická a kožedělná asociace však po poradě s ortopedy a pediatry nedoporučuje tyto boty na tvrdé povrchy, tedy do města, kde je většina lidí nosí. Při takovém používání hrozí nejen poškození chodidla, ale celého opěrného systému, kolen, kyčlí a páteře. V Americe, odkud tyto boty přišly, proběhly už z tohoto důvodu i soudní spory, po nichž výrobci vypláceli odškodné. Bosé boty klidně ano, ale jen na měkkém povrchu, který je pro lidskou nohu přirozený. Více informací na www.coka.cz