Už se vám chodí dobře?

Ano, chodím, zaplaťpánbůh!

Kolikrát za den si na své zranění vzpomenete – ozývá se?

Já na zranění nevzpomínám, ale noha se ozývá často, někdy je to horší, někdy lepší, ale jsem ráda, že ji mám, to říkám zcela vážně…

Měla jste někdy v minulosti podobné zranění?

Ne, takovéhle zranění jsem nikdy neměla. Měla jsem zlomená žebra, palce, malíček a taky operovaný kotník… Ale takovéhle zranění ne.

Zranila jste se na lyžích, už víte, kde jste udělala chybu, než přišel osudný pád? Špatný odhad situace, únava…?

Ze sluncem zalitého kopce jsem vyjela do stínu. Dvakrát mě brnkla lyže a už nevím.

Na prkna, která znamenají svět, se vrátila oblíbená herečka po osmi měsících.
Na prkna, která znamenají svět, se vrátila oblíbená herečka po osmi měsících.
Autor: archiv Jany Bouškové

A jste dobrá lyžařka?

Jak se to vezme. Sjedu všechno, ale styl asi nemám nejlepší, takže výborná určitě ne, dobrá možná ano.

Na lyžích se stávají těžké úrazy, u vás to byla noha, ale nosíte třeba helmu, i když nohu by vám nezachránila?

Tak na to se mě raději neptejte, tu jsem neměla…

Pokud jde o léčení, které bylo zřejmě v tomto případě náročné a dlouhé, jste zodpovědný pacient?

Ano!

Posloucháte lékaře?

Ano!

Šetříte se, odpočíváte a tak dále?

Ano!

Cvičíte pravidelně?

Ano. Opravdu se snažím dodržovat cvičební režim. Když vynechám, noha mi to ihned připomene.

Co nebo kdo pro vás byl při léčbě a rekonvalescenci vůbec nejdůležitější?

Všichni, kdo mi pomohli: doktoři, sestry, Vašek, který mě měl po operaci měsíc doma na krku. A pak VRU (Vojenský rehabilitační ústav, pozn. red.) na Slapech, kde jsem byla tři a půl měsíce. Tam jsem rehabilitovala, cvičila… Šla jsem prostě z ruky do ruky.

Tvůrci seriálu Ordinace v růžové zahradě se k představitelce sestry Aloisie chovali velmi vstřícně, přizpůsobili scénář jejímu zdravotnímu stavu.
Tvůrci seriálu Ordinace v růžové zahradě se k představitelce sestry Aloisie chovali velmi vstřícně, přizpůsobili scénář jejímu zdravotnímu stavu.
Autor: archiv Jany Bouškové

Jak moc velká je pro herce pohroma, když se stane něco takového?

Úplně stejná jako pro kohokoli jiného. Prostě jsem se zastavila a soustředila jsem se jen na to, abych byla zase zdravá.

Jak se v praxi řeší tak náhlá změna v divadlech, při natáčení?

V divadle museli samozřejmě udělat změny, záskoky.

Točila jste v té době právě Ordinaci v růžové zahradě, prý vám vyšli tvůrci vstříc změnou scénáře…

Vyšli mi maximálně vstříc. Autoři přizpůsobili scénář mému zdravotnímu stavu. Na place se ke mně všichni chovali nesmírně ohleduplně a pomáhali mi.

Co vůbec může herec dělat, když má ze dne na den omezenou možnost pohybu? Leží v nemocnici, doma… Čte si, piluje role nebo jen tak odpočívá?

Hodně jsem četla, hlavně takové ty tlusté knihy, na které za normálních okolností nemáte čas, jako je např. historický román Kvítek karmínový a bílý od Michela Fabera. Ten má asi devět set stránek… A další podobné.

Těšila jste se do práce? Jak moc je to po pauze náročné, ať už fyzicky nebo psychicky?

Těšila jsem se moc, opravdu. Náročné to bylo a nebylo – fyzicky samozřejmě ano, psychicky nikoli, měla jsem z toho obrovskou radost.

Po jak dlouhé době od zranění jste se vrátila zpět na divadelní prkna?

Po osmi měsících, tedy včetně dvouměsíčních divadelních prázdnin.

Václav Vydra byl pro Janu Bouškovou jedním z nejdůležitějších pilířů, o které se mohla po těžkém úrazu nohy opřít.
Václav Vydra byl pro Janu Bouškovou jedním z nejdůležitějších pilířů, o které se mohla po těžkém úrazu nohy opřít.
Autor: archiv Jany Bouškové

Které divadelní představení bylo po zranění vaše první a jak vás kolegové přivítali?

Začala jsem koncem srpna zájezdovými představeními na Moravě a opravdu jsem si to užívala. Všichni mě přivítali krásně.

Kterou ze svých současných rolí si nejvíce užíváte?

Každou tak, jak přichází. Během měsíce je jich několik.

A jaké to jsou role, kde vás diváci mohou opět vídat? Jste zpět naplno?

Ano, naplno. Hraji v představeních Mikve a Jako břitva ve Stavovském divadle, teď zkouším na nové scéně Jsme v pohodě, v říjnu bude premiéra, dále účinkuji ve Viole v Šunen Romale, česky Poslyšte Romové, Blbec k večeři v Adrii u Karla Heřmánka a pak mám několik zájezdových představení: Rukojmí bez rizika, Turecká kavárna, Herci jsou unavení… Takže opravdu naplno.

To je skutečně nabitý program… Ještě mi řekněte – pojedete zase na lyže?

Nevím, ale na hory ano. V létě i v zimě.