Jako první s těmito paprsky a jejich účinky přišel německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen, po němž jsou i pojmenovány. Objeveny byly 8. listopadu 1895, a proto je v dnešní době datum 8.11. známé coby Den rentgenových paprsků.

Přitom radiační záření působí na lidský organismus v malých dávkách každý den. Pokud jsme ale vystaveni daleko vyšším dávkám záření, než je běžné, představuje to pro nás velké nebezpečí. Nejničivější dopad mají samozřejmě jaderné havárie, například havárie v Černobylu na Ukrajině v roce 1986 či v japonské Fukušimě z roku 2011.

Co je to rentgenová dávka?

Dávka je veličinou popisující množství záření absorbované v tkáni po podání radioaktivní látky. Jednotkou dávky Sv (sievert, případně milisievert mSv).

Rentgen

Rozhodně se ale nemusíte bát, že byste kvůli rentgenům v nemocnici snad měli onemocnět rakovinou. Zejména proto, že lékaři si to umí ohlídat. „Lékařské ozáření znamená používání rentgenů pro diagnostické účely v medicíně. Pro každé vyšetření i každého pacienta je stanovený přesný limit ozáření,“ vysvětlila pro Aha! MUDr. Lívia Večeřová MBA, vedoucí lékař Mamografického centra Nemocnice na Bulovce.

„Ionizující záření se v těle nekumuluje, nicméně rizika z jednotlivých ozáření se sčítají. Ale rizika spojená se standardními vyšetřeními jsou velmi malá,“ dodala lékařka.

Rentgen

Mamograf

Ani tato metoda vám neuškodí. Mamografie totiž používá měkké záření, které neproniká do hloubky. „Hodnota efektivní dávky je při preventivním vyšetření prsů 0,1 mSv (100 mikro SV), která odpovídá době 15 dnů ozáření z přírodních zdrojů. Tato dávka není nebezpečná, resp. představuje minimální riziko, a to i v případě opakovaných vyšetření,“ uvedla MUDr. Večeřová. Podle ní je dokonce potenciální riziko vyplývající z rentgenových vyšetření nesrovnatelně nižší než jiná rizika, kterým jsme vystaveni v běžném životě.

Fotogalerie
5 fotografií