Z lékařského hlediska je imunita souhrn obranných mechanismů, kterými se organismus brání proti vnějším škodlivým látkám a organismům, ale např. i pozměněným buňkám vlastního těla (nádorové buňky).

VROZENÁ A ZÍSKANÁ

Imunitu představuje složitý systém. Má složku vrozenou a adaptivní. Adaptivní složka – získaná – se vyvíjí v závislosti na tom, s jakými nemocemi se jedinec během svého života setkal. Pokud se ptáte, kde imunitní systém sídlí, odpověď nedostanete. Nemá v těle přesnou „adresu“ jako třeba srdce nebo žaludek. Ačkoli bývá rovněž označován jako orgán, jeho buňky se nacházejí a cirkulují v krvi a lymfě, nacházejí se v tkáních a jednotlivých orgánech. Za dobu svého vývoje si vytvořil mechanismy na rozpoznávání cizorodých a nežádoucích látek a jejich následné zneškodnění. Při správné funkci se aktivuje pouze tehdy, když je to nutné, a na dobu, po kterou rozpoznaný „nepřítel“ ohrožuje zdraví.

Autor: Shutterstock

DĚTI A SENIOŘI

Síla imunity se během života mění. Slabší je u nejmenších – dětí od cca šesti měsíců do tří let, ale vyvíjí se až do přibližně deseti let věku. Dítě se postupně seznamuje s jednotlivými mikroorganismy a tím si buduje odolnost. Druhou velkou skupinou s přirozeně slabší imunitou jsou senioři ve věku 65 let a více. U nich naopak mohou být již některé funkce imunity oslabeny, chcete-li opotřebovány.

Více o posílení dětské imunity čtěte ZDE

Sílu imunity ovlivňuje značnou měrou také životní styl. Je nižší u lidí s enormní sportovní zátěží, stresovým povoláním, jedinců trpících nedostatkem spánku či pobytu venku, u lidí bez pohybu a se špatnou skladbou stravy.

Imunitu dočasně snižuje každá překonaná nemoc, v konečném důsledku však její poražení obranyschopnost těla posiluje.

PROPOJENÍ S PSYCHIKOU

Ještě donedávna se odborníci domnívali, že imunitní systém řídí sám sebe pomocí zpětné vazby. Poslední výzkumy v oblasti imunologie ale ukazují, že existuje úzké propojení mezi imunitou, psychikou a nervovým systémem, že nervové změny jsou schopné ovlivnit imunitní systém a naopak, poruchy imunity se negativně projevují i na psychickém stavu pacienta.

7 NEJVĚTŠÍCH ŠKŮDCŮ

1  Nesprávná výživa a životospráva

2  Nedostatek spánku
    či nekvalitní spánek

3  Opakovaný či dlouhodobý stres

4  Porušení přirozené mikroflóry
    během léčby antibiotiky

5  Nedoléčení infekčních
    onemocnění

6  Nadměrné fyzické zatěžování
    organismu

7  Znečištěné životní prostředí

OPAČNÝ PROBLÉM

Oslabení imunitního systému není jediným problémem, který ho může postihnout. Stejně špatně je, pokud z nějakého důvodu reaguje přehnaně na látky, s nimiž se běžně setkává. Tento stav bývá příčinou například alergií. Existuje také řada tzv. autoimunitních onemocnění.