Zde jsou tři příběhy čtenářů Blesku
Pavel Pilich: Čtyři měsíce jezdím tam a zpět
Mám 64 let, objevili mi rakovinu prostaty. Rozhodl jsem se pro vyoperování ve FN v Ostravě. Řekl jsem si – krajské město rovná se kvalitní péče, a navíc jsem tam kdysi bydlel. Operace proběhla snad dobře. Dělali mi histologii s tím, že to posílají na rozbor do Brna a že mi závěrečnou zprávu pošlou poté, co jim dojdou výsledky. Po 14 dnech výsledky ještě neměli. Volal jsem co 14 dní a nic, že prý jsou dovolené, dlouho to trvá a podobně.
Po 2,5 měsících mi doktor ve fakultní nemocnici řekl, že se diví, že histologie se nikam neposílá, protože ji dělají v Ostravě, a že budu muset jít na radioterapii. Závěrečnou zprávu jsem ale ještě nedostal. Jeli jsme tedy do Ostravy (je to asi 90 km, 300 Kč), vyzvedli si zprávu a objednali se na radioterapii. Tam už od srpna jezdím každý týden. Vždy na 10 min. Jednou je pohovor, jednou zaměření pro ozářky, potom překreslení značek. Takže mám už téměř čtyři měsíce po operaci a stále se mnou nic nedělají. Psal jsem o tomto primáři do nemocnice, ale žádnou odpověď jsem nedostal.
Jiřina Hašková: Pravidla, jak se doktorům hodí
V onkologickém centru pro nemoci prsu v Chmelové ulici jsem byla instruována sestrou, že pořadí vstupu na mamograf se řídí tím, jak kdo přišel. Přede mě vstoupila další pacientka, kterou jsem na to upozornila. Přiběhla sestra a začala mě okřikovat, abych mlčela. Zeptala jsem se, zda mám právo nenechat se předbíhat, že jsem svéprávná zdravotní sestra a za 40 let praxe něco o organizaci práce vím. „To jste ale hodně špatná sestra,“ dostalo se mi odpovědi.
Vyžádala jsem si proto hovor s vedoucím pracoviště, který se nenamáhal zjistit situaci a přešel do útoku. Okřikl mě, že ho ruším, abych dala pokoj, odešla a už tam nikdy nechodila. Použil kouzelnou formulku: Pořadí pacientů určuje lékař. Všechny přítomné pacientky mi potvrdily, že jsou objednané na stejnou hodinu jako já. Domnívám se, že na veterinárním pracovišti jedná personál s klienty o poznání lépe. Napsala jsem stížnost na Lékařskou komoru, kde mi odpověděli, že předávají stížnost vedoucímu pracoviště, což byl výsměch, neboť právě na něj jsem si stěžovala.
Helena Mojžíšová: Z nádoru udělali rýmu!
Mám negativní zkušenost s obvodní »lékařkou « mojí maminky. Minimálně čtyři roky žádala o pomoc a odborné vyšetření. Přišla kompletně o čich. »Lékařka« ji nikdy neposlala na odborné vyšetření, jen ji odbyla tím, že měla velkou rýmu! Prý se to stává a v jejím věku (tenkrát 55 let) už čich vlastně nepotřebuje. Mamince bylo trapně, že otravuje jen s rýmou…
Nevím, zda měla lékařka dovolenou, ale zastupující lékař poslal maminku do nemocnice (po čtyřech letech). Diagnóza: Nádor na mozku o velikosti golfového míčku! Operace proběhla do týdne od návštěvy nemocnice. Bohužel nádor byl tak velký, že o čich přišla nenávratně a na jedno oko téměř nevidí (oční nerv byl zarostlý v nádoru).
