7°C
Teprve kolem deváté hodiny ranní je připraven biorytmus dětí tak, aby správně vnímal výuku. Obzvláště to platí v zimních měsících. „Vše nasvědčuje tomu, že pozdější nástup do školy by biorytmu dítěte vyhovoval lépe,“ uvedl rakouský ÖGKJ na spánek Harald Kenzian.
Jenže i odborníci si uvědomují, že takhle posunout začátek vyučování nejde i z jednoho prostého důvodu. Děti musí »vypadnout z domova« zhruba v době, kdy odchází rodiče do práce.
Přitom zhruba třetina školou povinných dětí trpí poruchami spánku. Vliv na to má večerní sledování televize, hraní videoher i často posunutý denní rytmus rodiny, která se celá schází až večer.
Nejdůležitější pro odpočinek je první fáze spánku hned po usnutí, která je nejhlubší. Pokud ta je narušena, například psychickou zátěží těsně před spaním, dítě je druhý den unavené. Důležitá je také délka spánku. Pětileté děti by měly spát 9,5 až 13,5 hodiny, desetileté mezi devíti a 11 hodinami.
Začátek školy od osmi hodin je ve střední Evropě tradicí, vycházející ještě z dob osvíceneckých monarchií. Tehdy ještě drtivá většina obyvatel pracovala doma, ať už v zemědělství nebo v řemesle, a vstávala »se slepicemi«, tedy s rozedněním.
Diskuse o tom, že pro děti by v nynější době byl vhodnější začátek školy od devíti hodin, se vedly v řadě zemí včetně Česka. Nikde se to ale prosadit nepodařilo. Důvod? Nápad neprošel přes zažitou společenskou zvyklost...
