Kopřivka může mít řadu příčin, ať už jde o příčiny imunologické, dané přecitlivělostí organismu na určité podněty, nebo neimunologické. Kopřivka může vzniknout i po působení tlaku na kůži, třením, po potřísnění některými chemikáliemi, či působením chladu… Reakce organismu v obou případech spočívá v uvolnění mediátorů typu histaminu nebo serotoninu, které způsobují rozšíření cév, jimiž tak protéká větší množství krve. Zároveň se stěny cév stávají propustnější pro vodu a látky v ní obsažené a tekutina se dostává do horních vrstev kůže. To vše má za následek charakteristické zarudnutí pokožky a vznik typických pupenů – pomfů.
Kopřivka po jahodách
U tzv. akutní kopřivky dnes již lékaři vědí, jak vzniká, a umějí pomoci. „Akutní kopřivky se vyskytují většinou u lidí v mladším věku a u dětí, obvykle jako reakce na určitou potravinu – např. jahody, mléko, po podání některých léků, při virovém onemocnění či v kombinaci virózy a podání určitého léku,“ říká Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, z Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Problém na celý život
S chronickou kopřivkou je to horší. Představuje pro pacienta větší zátěž, má dlouhodobější a závažnější průběh. Zatímco akutní forma se objeví a odejde po cca 24 hodinách (což nevylučuje její výskyt v jiné oblasti těla), projevy chronické kopřivky mohou trápit člověka šest týdnů i déle, není výjimkou, že výsev obtěžuje i několik let. „Projevy obou forem jsou podobné, u chronického typu je ale průběh úpornější a kromě kůže zatěžuje i psychiku nemocného. Na těle se objevují jednotlivé nebo i souvislé zarudlé mapovité plochy, případně se kůže vysype pupeny s živými načervenalými okraji, které mají bělavý až šedavý střed,“ popisuje profesor Arenberger. Kopřivka může souviset i se závažným onemocněním a být např. průvodním příznakem žloutenky, cukrovky nebo nádorového onemocnění. Příčina však může také zůstat neznámá.
Nový preparát
V případě akutní i chronické kopřivky se primárně nasazují antihistaminika, pokud základní dávkování nestačí, lze jej zvýšit. „Jsou-li projevy zvlášť silné a obtěžují pacienta nepříjemnými změnami např. v obličeji nebo otoky dýchacích cest, lze pro zvládnutí akutního stavu podávat krátkodobě kortikoidy. Existují i další léky působící protizánětlivě, ty však u nás zatím nejsou registrovány. Máme ale již k dispozici také nový preparát, cílené biologikum. To potlačuje zánětlivé reakce a má tu výhodu, že je účinnější než dosavadní terapie, v mnoha ohledech i bezpečnější a lze jej podávat dlouhodobě. Chronická kopřivka tak neznamená pro pacienta zdravotní riziko ani omezení v životě,“ uzavírá Petr Arenberger.